PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Má to určitě něco do sebe, když si heavy metalová kapela vybere svého maskota, jehož tvář pak nasazuje většině svých produktů. RAGE v tomto směru vždycky tak trochu pokulhávali, ale vzhledem k jejich dlouholeté výjimečnosti to určitě nebyl prohřešek, za který by mohli být plísněni. Ani obal alba „Unity“, na němž se poprvé objevil „reálný“ motiv lebky s plechovými čelistmi, nenasvědčoval tomu, že by se v tomhle směru zajeté poměry u Peavyovců měly nějak zásadit změnit. Jenže je tu album „Strings To A Web“, z jehož obalu se tenhle přinejmenším sporný zjev šklebí už popáté, a já mám takový nepříjemný pocit, že už i RAGE svého maskota definitivně našli. Bohužel. Některé ze zmíněných pět titulních kreseb se díky tomu sobě navzájem až podezřele podobají, přičemž (a to rozhodně nechci být za škarohlída) pavoučí provedení „plecholebky“ je z nich navíc spolehlivě tím neodpornějším a jako takové by jistojistě s přehledem uspělo v soutěži o nejhorší albovou obálku roku.
Naštěstí (a to říkám zejména při zpětném ohlédnutí se za „Carved In Stone“) je to ale to jediné, co lze „Strings To A Web“ vytknout. Devatenáctý zásah do terče posluchačské přízně RAGE zasadili přesně tam, kde jsme je v jejich podání byli zvyklí vídat nejčastěji, totiž zase pěkně blízko ke středu. To je asi nejdůležitějším poselstvím alba, které je jinak vedeno v přísně očekávaném duchu lovení v osvědčených vodách nejslavnějších let kapely, s drobnou, leč veskrze sympatickou symfonickou vložkou (příznačně pojmenovanou „Empty Hollow“) navrch. Jelikož se však tentokráte onoho pravého ducha skupiny povedlo vyvolat prakticky se vším všudy, jsou to znovu ti nám všem nejmilejší RAGE, kteří téměř každou svojí kovovou melodií dokáží zasadit zatraceně citelnou ránu.
Stručný pohled do řádek alba proto nemůže přeskočit téměř žádnou jeho položku (určitě by si to zasloužila snad jen závěrečná „Tomorrow Never Comes“) a nemůže ani nevidět, kolik zajímavých (třebaže klasických) momentů se tam všude nachází. Pružný otvírák „The Edge Of Darkness“ krom zvučného riffu, sóla a po Peaveyovsku lechtivého refrénu zavíří před ušima také neodolatelnou šlehačkou v podobě svůdných Smolského kytarových hrátek v úvodu, „Hunter And Pray“ coby nejzvučnější zásek celé nahrávky zase nabídne úžasnou ústřední melodii se zcela evidentní visačkou „To nejlepší z RAGE“ a je potěšující samozřejmostí, že bych v podobně pozitivním duchu mohl skutečně pokračovat až k samotnému konci alba a znovu a znovu bych se opakoval při vyzdvihování všeho, co dělá z RAGE RAGE. Tedy mimořádně vyvedených melodií, mimořádného kapelníkova zpěvu a mimořádné kytary jeho běloruského parťáka (slyště namátkou třeba jeho vzletné sólové počínání v „The Beggar´s Last Dime“), pokud byste to snad náhodou nevěděli.
Nepochybuji totiž o tom, že RAGE zná každý (kdo dočetl až sem), a ten samý každý také ví, jak znějí, respektive, jak by asi znít měli. Na „Strings To A Web“ pak znějí přesně tak, jak znít mají, a to je, myslím, pro tohle album určitě tím nejvýstižnějším vysvědčením.Když RAGE znějí jako RAGE, je všechno v nejlepším pořádku.
8 / 10
Peter "Peavy" Wagner
- zpěv, baskytara
Victor Smolski
- kytary, klávesy
André Hilgers
- bicí
1. The Edge Of Darkness
2. Hunter And Prey
3. Into The Light
4. The Beggar´s Last Dime
5. Empty Hollow
6. Strings To A Web
7. Fatal Grace
8. Connected
9. Empty Hollow (Reprise)
10. Saviour Of The Dead
11. Hellgirl
12. Purified
13. Through Ages
14. Tomorrow Never Comes
Resurrection Day (2021)
Wings Of Rage (2020)
Seasons Of The Black (2017)
The Devil Strikes Again (2016)
21 (2012)
Strings To A Web (2010)
Carved In Stone (2008)
Full Moon in St.Petersburg (Live CD, DVD) (2007)
Speak Of The Dead (2006)
From The Cradle To The Stage (Best Of) (2004)
Soundchaser (2003)
Unity (2002)
Welcome To The Other Side (2001)
Ghosts (1999)
XIII. (1998)
End Of All Days (1996)
Lingua Mortis (1996)
Black In Mind (1995)
10 Years In Rage (1994)
The Missing Link (1993)
Beyond The Wall (EP) (1992)
Trapped! (1992)
Extended Power (EP) (1991)
Reflections Of A Shadow (1990)
Secrets In A Weird World (1989)
Perfect Man (1988)
Execution Guaranteed (1987)
Reign Of Fear (1986)
Prayers Of Steel (jako AVENGER) (1985)
Vydáno: 2010
Vydavatel: Nuclear Blast
Stopáž: 54:57
Produkce: Victor Smolski & Charlie Bauerfeind
Studio: Twilight Hall Studio, SRN
ku koncu uz zacina album troska nudit avsak v globale je to vydareny kusok...dobra doska
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.