Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
V třináctém roce nového tisíciletí vydávají po více než třiceti letech existence své třinácté (řádné) studiové album, a všechno je, jak má být. Jsou stále tři (na bubenické sesli registrujeme novice Markuse „Makka“ Freiwalda) a po třech letech studiové odmlky vydávají album plné vytříbeného oldschoolového thrash metalu, co dostříkne dále než třitisícetřistatřiatřicet stříbrných stříkaček. SODOM.
Třebaže se nejen po minulém zářezu „In War And Pieces“ mohlo zdát, že Tomovi Angelripperovi a spol. již s ohledem na křížky na hřbetu (a tudíž logicky) poněkud dochází dech, není tomu tak. Nábojový pás se značkou gelsenkirchenské mlátičky totiž stále nebere konce, a i když je občas naplněn slepými náboji, neznamená to ještě, že by do něj kapela neuměla napáskovat i ty ostré a někdy kolikrát i z nejostřejších, jako právě v případě novinky „Epitome Of Torture“.
Netřeba v tom tedy hledat nějaké složitosti (ony ostatně nejsou), když je prostě a jednoduše zřejmé, že tentokráte si při nahrávání vše sedlo, jak mělo, a zejména pak v případě páně Angelripperovy autorské inspirace. Album je jako útočný granát, který SODOM odjistí a vrhnou vaším směrem sotvaže dozní „opatrnější“ předehra úvodní skladby „My Final Bullet“. Obsažená thrashmetalová výbušnina exploduje a její kovový obal se tak do okolí rozlétává jako střepiny neomylně zasahující cíl v deseti přesně mířených skladbách.
Zmíněná otevírací morda ještě dávkuje drobnou špetku řízné heavymetalové melodie, ale od následující, ultimativní „S.O.D.O.M.“, už jde do tuhého. Skladba, riffová nálož i Angelripperův řev odsýpají v ďábelském tempu a refrén, odsekávající jednotlivá písmenka z názvu skupiny, je ve své jednoduchosti naprosto skvělý. Podobně jako v časech dodnes nejlepšího zářezu sodomitů „Agent Orange“ (k jehož kvalitám by se mimochodem „Epitome Of Torture“ dalo směle přirovnat) následuje přehlídka učebnicového thrashe, korunovaného vesměs opravdu zvučnými skladbami. Ať už to vezmete z jedné strany, kde dále narazíte na titulní věc, škrábavě deathmetalovou „Stigmatized“ či syrově uhrančivou „Cannibal“, zprostředka (křišťálové tutovky „Shoot Today - Kill Tomorrow“ a „Invocating The Demons“) anebo ze strany druhé, kde si pro změnu své hájemství pevně obhajují střílečky „Katjuscha“, „Into The Skies Of War“ a „Tracing The Victim“, není prakticky kde hledat nedostatky, zvukové nevyjímaje.
Naší staří kamarádi SODOM zkrátka a dobře ještě stále nejsou k hození do smetí a naznačili nám to tím nejlepším možným způsobem. Pro letošek se tím pádem zaslouženě ujímají evropské thrashového žezla a mám takový neodbytný dojem, že už asi nebude nikoho, kdo by jim ho z jejich spárů vyrval. Nebo se mýlím?
1. My Final Bullet
2. S.O.D.O.M.
3. Epitome Of Torture
4. Stigmatized
5. Cannibal
6. Shoot Today - Kill Tomorrow
7. Invocating The Demons
8. Katjuscha
9. Into The Skies Of War
10. Tracing The Victim
Diskografie
Genesis XIX (2020) Decision Day (2016) Epitome Of Torture (2013) 30 Years Sodomized (Best Of) (2012) In War And Pieces (2010) Sodom (2006) One Night In Bangkok (2003) M - 16 (2001) Code Red (1999) ´Til Death Do Us Unite (1997) Ten Black Years - Best Of Sodom (1996) Masquerade In Blood (1995) Marooned Live (1994) Get What You Deserve (1994) Tapping The Vein (1992) Better Off Dead (1990) Agent Orange (1989) Mortal Way Of Life (1988) Persecution Mania (1987) Expurse Of Sodomy (EP) (1987) Obsessed By Cruelty (1986) In The Sign Of The Evil (EP) (1985)
DALŠÍ INFORMACE
Datum vydání: Pátek, 26. dubna 2013 Vydavatel: SPV Stopáž: 40:49
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!