OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Mohlo by sa zdať, že v tomto prípade ide len opakovanie už mnohokrát napísaného a ukazaného - nie je to tak. Autor si dal záležať na tom, aby popisované udalosti nielen tvorili jednoliaty celok, ale venuje sa aj množstvo drobných udalosti, ktoré samé o sebe nemuseli mať veľký význam, no nakoniec sa ukázalo, že boli veľmi dôležité.
Ailsby spracoval tému veľmi prehľadne, chronologicky, pričom nevynechal žiadnu z dôležitých udalostí, ktoré ovplyvnili vznik, fungovanie a následný pád Tretej ríše. Doplnil ju obsiahlým a miestami aj raritným obrazovým materiálom. Kniha možno neprináša nič zásadne nového pre historikov a ľudí, ktorí sa tejto téme venujú, ale môže byť skvelým pomocníkom pre laickú verejnosť. Hlavne s ohľadom na fakt, koľko nepresných informácií, klamstiev a zavádzaní sa ohľadom tejto témy v poslednej dobe vyrojilo popri súčasných udalostiach na Ukrajine.
O podobných knihách som už v rámci tohto seriálu písal, no aj napriek tomu považujem vydanie tejto konkrétnej publikácie za prospešné.
Pôvodné anglické vydanie vyšlo v roku 2005 a od toho sa odvíja, žiaľ, aj niekoľko nepresností. Napríklad, autor uvádza, že počas bombardovania Dráždaň 14. februára 1945 zahynulo cez 50 000 ľudí, lenže posledné nezávislé vyskumy z roku 2010 toto čislo už okresali cca. na polovicu. Aj napriek niekoľkým takýmto nezrovnalostiam prináša táto obrázková publikácia prehľadný a viac-menej aj na nič nezabudajúci pohľad na exitenciu Tretej ríše od roku 1923 až do jej úplného zničenia v roku 1945.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.