INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Moskovčan Dima, v podzemí zvaný Kojot, môže mať síce povesť chlapa, ktorý na festivaloch býva chodiacou/ležiacou reklamnou na vodku, ale jeho vydavateľstvo je uznávaným dúpäťom kadejakých hudobných krvákov, a pokiaľ ide napríklad o brutálny death metal, na poriadne úlovky má nos. Pomerne čerstvým príkladom z apríla tohto roku sú istanbulskí INHUMAN DEPRAVITY. Fungujú len od roku 2013, „Nocturnal Carnage By The Unholy Desecrator“ je zatiaľ ich vôbec jedinou nahrávkou, ale málokedy sa stretnete s takýmto rešpekt vzbudzujúcim vstupom na scénu.
Murat Sabuncu (gitary), Yunus (vokály, známy aj z DECAYING PURITY), Kaan Yilder (basgitara) a Eren Gürsoy (bicie) sú veľmi kvalitným novým zjavom na rozhodne pozoruhodnej a kvalitnej tureckej BDM scéne. Pripravili deväť kusov úderného, šťavnatého, temne znejúceho a priamočiareho, pritom zároveň technicky prepracovaného brutálneho kovu smrti prevažne v rýchlych, klepačkových, ale aj drviacich, ničivých stredných tempách. Gitarové postupy dosť odkazujú na americkú školu, v prvom rade na BROKEN HOPE a FLESHGRIND v tých najbesnejších momentoch, ale nejaký priestor sa nájde aj pre polámané riffy a ponuré harmónie.
Husté, hutné gitary a apokalypticky zvoniacu basu oživia aj divoké, tu a tam melodicky ladené sóla, a po vokálnej stránke sa Yunus skutočne vytiahol – hlboký, dôrazný growling, často frázujúci so zničujúcou „ptacekovskou“ kadenciou. Zvuk vydarený, nápady fakt solídne, kompaktná hudba drží pokope, osem bodov dávam preto, že je to debut a treba sa držať pri zemi, inak ale objav ako sa patrí.
8 / 10
Vydáno: 2015
Vydavatel: Coyote Records
Stopáž: 31:42
http://www.metal-archives.com/bands/Inhuman_Depravity/3540395603
-bez slovního hodnocení-
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.