NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Zaujímavý fantasy ladený obal albumu by zvádzal k predpokladu, že pôjde o ďalší pokus o tvorenie epického „tolkienovského“ black metalu, v ktorom vládli SUMMONING a niekoľko ich nasledovníkov sa s nimi môže porovnávať do momentu, kým im z tvorby nevybafne gýčovitosť a papundekel. Námet mi však pripadá akosi temnejší a odlišný od čohokoľvek, čo sa v Tolkienovi dialo, a aj FLESHBORE z amerického Indianopolisu hrajú čosi iného, pre US scénu typickejšieho. Dali sa dokopy v roku 2017 a debut „Embers Gathering“ z augusta tohto roku stvorili v zostave Cole Daniels basa, Cole Chavez gitary, Michael McGinley gitary, Tyler Mulkey bicie a Michael O’Hara vokály. Tejto nahrávke predchádzalo demo, EP a tri single.
Nejaké staršie veci sa v novom spracovaní dostali aj na album, ktorý prináša sedem skladieb za 32 a pol minúty. Žánrovo ide o death metal v modernejšom americkom duchu a keďže toto je popis, do akého sa zmestí kadečo, spresním, že označenie technický melodický death metal na „Embers Gathering“ sadne dosť dobre. Technika je tu taká „príčetná“, kompozície nie sú rozbité predvádzaním „to čumíte, čo sme za umelci a virtuózi“, skladby dobre spájajú výbušné motívy s náladovejšími, tu a tam až zasnenými a celkovo hudbe FLESHBORE nechýba ťah a zmysel pre gradáciu i atmosféru. Vyznieva hutne, často až drviaco a agresívne, ale vyvažovanie vzdušnejšími momentmi odrádza od použitia prívlastku „brutal“ aj napriek prevažne z hĺbky ťahanému, tu a tam až prigrcnutému vokálu.
Ten sa strieda s o niečo vyššími polohami, zaujímavo frázuje a nahrávku obohacuje o dramatický náboj. Hudobne sú títo mládenci trochu inde než súčasná tech- a prog- DM scéna, majú svoje frenetické a tremolové momenty ako napr. ARCHSPIRE, ale celkovo vyznievajú príjemne tradicionalisticky. Zvukovo takisto nemám výhrady, občas dosť dopredu vytiahnuté kopáky by si síce zaslúžili klasickejšie znenie než obľúbený súčasný štýl „tyč vo vetráku“, ale FLESHBORE mi ponúkajú dosť toho, čím tento subjektívny dojem vyvažujú. Sofistikovanejší variabilný death metal s atmosférou i dostatočnou razantnosťou na takejto presvedčivej úrovni nie je bez šance ani na súčasnej scéne s jej veľkým pretlakom skupín rôznej úrovne.
8 / 10
Vydáno: 2021
Vydavatel: Innerstrength Records
Stopáž: 32:25
-bez slovního hodnocení-
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.