OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Čekal jsem, že se následně nějakej pan vtipnej zjeví s hromadou smajlů, ale že tak pozdě... hmm
To Chytrej:
O( ,O) !!!
Plus smajlíky... Jakoby si pisatel o ostatních myslel, že jsou to idioti, kteří nemají šanci poznat ironii či sarkasmus...
Popř. aby si pojistil, že to co napsal je strašně chachacha směšný?
Jo, uhodil jsem hřebíček na hlavičku, já vim
Tahle věta se stala na MP zaklínadlem
Len tak pre osvieženie pamäti, objektívna recenzia neexistuje. :o)
no tá recenzia trochu stratila na objektívnosti a autor ju vychvaľuje do nebies, na druhú stranu prečo nii ona si to zaslúži :)
a konečne už vlastním aj origoš CD tohto klenotu, trhalo mi srdce púšťať si to napálené
Zambezi Stomp by už ale bylo zaměňování se skutečností :))
Jasně, opravíme to na správné "Zimbabwe Stomp" :-))
OPRAVTE "ZAMBIE STOMP", PROSÍM!!! :))
Hellrider: tak sorráč, jsem si myslel, že se bavíme pouze o sólovce (to Strayove "kdy" jsem nějak přehlídnul :)) )...
ozzy: já to mám zase trochu naopak :)
Pekná recenzia, v podstate súhlas, ale Ozzmosis mám predsa len o niečo radšej.
.
Já taky ne... no i když občas to není na škodu :))) Je to prostě souhra více aspektů, který scvaknou přesně tam kde mají.
No.. pro mě vlastně taky :) Když už jsme u těch Judas, British Steel taky někam posunul statisíce muzikantů a Metal God ví kolik fanoušků, ale hudebně posunul leda hovno :))) Zase opačný příklad.
Holt na to nahlížíš skrze objevnost. Já si zas nemyslím, že je nutné, aby ty nejlepší alba byla těmi, které posouvaj hudební historii. Takovej "Painkiller" posunul leda hovno a je v podstatě nejlepší heavy metalovou deskou všech dob. Pro mě samozřejmě. :))
...
Tak a teď jděme dumat nad tím, proč si Stray vlastně myslí, že Sabbath Bloody Sabbath je nejlepší album BS? :D
:)
Stray: Dýdžeje zajímá, proč si myslím, že No More Tears není nejlepší deska na který se Ozzák podílel. Tak se mu to tu snažím vysvětlit :).
Pro autora recenze je opravdu "No More Tears" lepší než cokoliv od Black Sabbath. Pro autora recenze nejsou dokonce první dvě alba Black Sabbath ani těmy nejlepšími od téhle kapely - tou je bezpečně album "Sabbath Bloody Sabbath". Jinak klídek, o co vlastně jde? :-))
.
*desek
:)
DJ Hoja: Čti pořádně.. schválně sem se soustředil na větu v recenzi: ''Nejenže jde o jednoznačně komerčně nejúspěšnější desku, na které se kdy podílel, ale samozřejmě i o desku nejlepší.'' , protože desky na kterých se Ozzy podílel je víc, ne jen jeho sólovka.
Trefil jsi hřebíček na hlavičku, smekám, mmm...
Víš, vzhledem k tomu, že je s tou kapelou krapet spjatý, tak to snad nebylo až tak moc mimo mísu...
ehm, já si myslel, že se tu všichni bavíme o sólové dráze Ozzy Osbourna, tak co sem pořád pletete nějakých Black Sabbath? ;-)
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek