Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
dost nudnej film...i kdyz ta scena na plazi ma neco do sebe...
Omluvám se, jsem si sám korektorem, občas je to fuška.
Chybka
Milý příteli, slovo plytký se píše s tvrdým y!
Kalkul na Oscary je takový hezký novinářský tahák...
jj. film nema nadych postmoderny. ale mne to nevadi.kazdopadne nazvat film kalkulom pre oscary, lahko pochopitelnym mainstreamom pre masy je dost vela, narocnost na divaka nepovazujem za ukazovatel kvality filmu. vsetko nemusi mat super heavy naroky na divaka ako magnolia (samozrejme magnolia je tak za 13/10).
doporucujem zhliadnut film sun taam (mad detective) ako postmodernej detektivky, umelecky a civilny zaroven.
pripadne sweeney todd je mozno ukazka akejsi dekadencie. original muzikal nepoznam, ale az tak huste povodne spracovanie podla mna nemohlo byt. na konci som mal vazne dost.
m_h: jakkoli mám se slečnou Hejdovou obvykle velký problém (navíc např. v případě Černé knihy mám pochybnosti, zda části filmu vůbec viděla), tak k této recenzi se přikláním, na filmu je opravdu vidět, že si neporadil s mnohovrstevnatostí literárního textu a nutně ho zploštil, takže motivy, které by asi mohly být hodně působivé, vyhlížejí tak trochu zkostnatěle a tradicionalisticky (psaní, láska, pokání). Má-li mít Ewanův román nádech postmoderny, tak tenhle film má nádech literárního klasicismu, který mně osobně moc nesedí a nepůsobí na mě.
:-)) To jo, světlušky jsou extrém...
pekna recenzia, nie ako od nemenovanej pani na aktualne.cz, kde fim uplne zotrela.
so vsetkym suhlasim, akurat mne tie klasicke knizne "europske" romanticke prvky sadli. hodnotenie davam absolutne.
mozem zarucit, ze pokanie nie je citovym vydieranim, staci zhliadnut hotaru no haka (hrob svetlusiek) a aj marigold :-D pochopi, co je citove vydieranie. ja mam problem hrob svetlusiek vobec dopozerat, je to fakt hnusne a pritom tam cely cas "len" placu deti.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Vložit diskusní příspěvek