Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Áno, potme to má gule:-) Pamätám si, že tak som kedysi v 1990 zasúval do prehrávača Abigail prvý raz... zvedavý na hudbu... Lebo texty som už poznal - v období okolo pádu komunizmu sme si objednávali metalové preklady od jedného típka z Čiech, marí sa mi, že kdesi zo západných Čiech, tlačené na ihličkovej tlačiarni... Odvtedy mám fakt kurevsky dobrý prehľad o metalových textoch :-) ale šílený stredový zvuk rokov okolo ´88 beztak nikdy nevezmem na milosť, dokurvilo to veľa skvelých platní :-)
...
souhlas s Corvusem celá diskografie KD má vysokou úroven,samozřejmě něco baví víc něco méně ale ta kvalita tam prostě je...
Corvus
DVD točil loni 25 a 28 listopadu - 2 show ve Filadelfii a Detroitu. Tak snáď to letos konečne vyjde. Pôvodne ohlasovane dvd Mercyful a KD u Massacre nevyšli a duvody už byli na jeho foru probirane...blbý mix snáď ztracene súbory a ďalší kecy...tak cekame...;-)
Já si nemůžu pomoct, ale mě osobně tedy King baví celou svou kariéru... Nenalézám u něj slabší desku. Holt srdcovka. Taková 'Them' či 'Conspiracy' puštěná po tmě... I dnes mi kurevsky běhá mráz po zádech.
ja som KD počúval priam šialene v 90-tom :-) ale teraz mi došlo, že vlastne sú to páni v rokoch, minimálne sám King... tak asi už má dôchodok:-) Ťažisko KD je 85- 90 a veľa z toho sa dá počúvať aj dnes, hoci zvuk niektorých platní (napr. žiaľ "Them") je katastrofálne nechutný, stredový, skrátka hovnový zvuk metalu v ´88... Temnejšie polohy KD sú v každom prípade skvelé. A s odstupom je evidentné, že muzikanti okolo neho boli high class, Rocque, Dee, ... P.
Já jsem hlavně zvědavej, jestli King už KONEČNĚ domlaskne to ROKY očekávané DVD King Diamond a Mercyful Fate... Kdejaká lokální kapelka má pomalu bluray a mistr nic... Jeden čas se o DVD psalo a teď to zase upadlo v zapomnění... Doufám, že půjde o nějaké více kotoučkové, výpravné dývko s raritami, historií kapely, celým koncertem, klipy atd. Nějakou antologii by to opravdu chtělo.
p.
Súhlas so Strayom, pri LP The Eye to s veľkými platňami u KD skončilo, myslel som si to v reálnom čase a myslím si to aj po odstupe rokov. Škoda. Ale žiadna studňa nie je nekonečná.
To Krusty: Mě "loutky" taky nudily. i magická Magic:o) Několik prvních poslechů to pro mě byla taky nuda, hlavně po zvukový stránce např. oproti Voodoo. Pak jsem se chytil u Emerencia a už to jelo. Měsíc jsem neposlouchal nic jinýho. Prostě další skvělý album...
The Eye
Album The Eye mně přivedlo k poslechu tvorby Kinga Diamonda, i když jako první jsem slyšel Fatal Portrait a Abigail, ale tehdy jsem ještě nebyl na Diamondovu tvorbu připraven :)) Až The Eye mi později otevřelo oči (uši).
Jinak můj triumvirát z tvorby KD je: The Conspiracy, The Graveyard a The Puppet Master.
Puppet Master a nebo Give Me Your Soul ... Please? 8-)
Mě tedy a) bere víc. Jinak The Eye je super deska, jako asi každá od mistra, nemůžu si pomoct.
Souhlas s "The Puppet Master". Kinga nekriticky zbožňuju, ale PUPPET je nuda. Je to dlouhé a Livia Zita je tam naprosto zbytečná. Riffy stokrát slyšené....Ale i přesto je KING moje No.1 všech dob!!!!
The Eye - poslední velká věc pod hlavičkou K.D.
Ironie, samozřejmě; tu desku (Puppet Master) miluju. Skvělá story, druhá půlka přímo zabíjí. Začaly mě děsit loutky:). O The Eye pak nemá smysl se bavit. Zní to jak z jiné planety.
i u magické Magic? :)
Jo jo, nejvíc se nudím u Puppet Master:),
U mňa víťazí Them, ale všetky jeho staršie veci po The Eye sú skvelé. Spiders Lullabye a Graveyard ma mierne nudia, ale stále sú veľmi dobré a veľa dobrých skladieb je podľa mňa ešte aj na Voodoo. Potom už to začalo smerovať do stále väčšej nudy a sterilnosti...
To podepisuju!
The Eye bych neřekl, že je jedním z vrcholných počinů v metalu...ALE King Diamond jako celek pro mě jedním z vrcholných metalových počinů určitě je!!!
Ok, i tak bych si dovolil nesouhlasit.
Napísal som JEDEN z vrcholných počinov a za tým si pevne stojím :)
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Vložit diskusní příspěvek