OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Paradoxne 01011001 mi reze viac nez predosle 'majsterstychy', len skoda tej dlzky, ten pribeh mohol mat naslapanych 55 minut za 10/10
-bez slovního hodnocení-
Takmer rovnako tak dobré ako predchádzajúci album...
-bez slovního hodnocení-
Veľmi podarené album uvážiac, že je to dvojCD a nenudí... Jonas Renkse odviedol skvelú prácu
První album Ayreon, které mě chytlo hned. Díky němu jsem se vrátil i ke starším albům a téď si cením i jich, protože u mě dostaly novou a mnohem větší šanci. O '01011001' jsem se začal zajímat hlavně kvůli angažmá Hansiho Kursche a to byl pro Ayreon správný krok.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Tradičně velmi kvalitně odvedená práce, která sice u mě nedosahuje kvalit famózního (a desítkového) a zároveň prvního alba Ayreon, s nímž jsem se potkal, avšak s výběrem hudebníků, jímiž se je Arjen Lucassen schopen obklopit a kteří mu rádi kývnou, snad ani nejde natočit slabé album, zvláště když Arjen disponuje takovým autorským potenciálem. Nové dvojalbum sice obsahuje svá negativa (např. příšerné klávesy ve Waking Dreams) a místy vatové songy (to je ale daň poplatná délce dvojalba a v daném případě je potlačena na únosné minimum), avšak v konečném výsledku se k posluchačovi dostává hodně kvalitní práce. Velké + za Hansiho Kürsche!
Prog of ROK ?
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Výborný album ako vždy, rozhodne je čo počúvať. Musím však Arjenovi vytknúť množstvo minimalisticky poňatých kompozícií, škoda, že viac minút nie je progresívne vygradovaných ako v záverečnej skladbe. Spevákov nahnal do štúdia opäť skvelých, ale Hansiho by som tam nedával, nakoľko ten sa hodí iba do Blind Guardian a na akomkoľvek inom CDčku mu to znie otrasne. Počuť spievať Jorna v hlbokých polohách je tiež zážitok. No a Steve Lee z Gotthard dáva všetkým totálne na prdel, geniálny hlas a technika. "The meaning of life is to give life meaning" - tak tak...
The Human Equation je mnohem lepší než 01011001. Ale tohle album je stále ještě dost dobré. Už aby bylo další!
O něco lepší než minule. Už to není tak sladké, přesto je to pořád moc dloouuuhé. Co se týče hlasového obsazení, tak to považuji asi za nejlepší, co se zatím na Ayreonu sešlo. Nejlepší skladby: Comatose, River Of Time, The Sixth Extinction.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.