u Nevermore tu kdosi použil "proč vyčítat mistrům že jsou mistry",to se týká i Nile,ale Ithyphallic zůstává za mým očekáváním tak o krok dva pozadu:(....taky sem čekal trochu víc atmosférických pasáží po relaativně brutálním a neprostupným Annihilation(zkrátka sem čekal podobně pestrej materiál jako Shrines),ale s vyjímkou úvodní a záverečný skladby je to ještě větší řezničina bez oddychu jako minule:(...trvá dlouho než to přejde do krve,tak v polovině skaldeb se ten archeologickej feeling skoro neuplatní...6,5 skladby z deseti sou sypačky jak ze začátku kariéry....epický kolosy jsou u nile spíše vyjímkou jak tak zjišŤuju...zkrátka,Kollias řekl v rozhovoru že je to nejsilnější album Nile,bohužel nemůžu souhlasit ať to vidím jakkoli:(