INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
paco: jsme radi, ze mas dobrou naladu a hned se nam ten web dela o neco radostneji, nicmene...kdyz tak nad temi tvymi prispevky hloubam, tak je mi spis do breku.
......... no fakt jsem se už dlouho takhle nezasmál......... moment........... Kluci dík!!!! Tohle si musim snad vytisknout a každej den před spaním přečíst, abych usínal veselej.
Jen doufám, že když porovnáváte naše a zahraniční kapely, tak nejste předpojatí vůči domácí scéně. Je dobře, že to z vašich příspěvků vůbec nečiší ............... :-D
BTW nehájím Škwor jako takový, ale druh hudby který dělaj. Vždycky je trnem v oku ten, kdo má úspěch a nejvíc těm, co o něčem takovém jen sní..... Dík kluci, máte můj respekt :-D
thorn: že se nestydíš takhle sprasit marigoldovo jméno (je to doufám on :))
El paco: Pominu-li, že jse msi v tom příspěvku dělal srandu, musím se tě zeptat: KDE JSOU PROBOHA VA ŠKWOR NĚJAKÉ KOMPLEXNÍ ARANŽE????
Schmarc
Technicka poznamka na okraj: Vitek Schmarz nie je Shnoff
Paco : aha, takze ty tu chces propagovat Skwor i jako kompozici a aranzerskou tridu ? Muhehehehehe :o))) - ty ses fakt ale ubohy pako :o))).
Kdyz uz jsme tu narazili na ten Metropolis pt 2 - (ackoliv prikladu vyborneho aranzma a skladatelskeho umu se samozrejme najde vic, kdyz vynecham Skwor:o) - poslechni si tu desku poradne. Najdes tam spoustu takovych tech veci v pozadi, ktere delaji song songem.
Ma to ale hacek, musis pozorne poslouchat (coz se ti asi nechce) - nevybafane to na tebe ihned - jako je tomu zrejme u tebou oblibenych agro kapel.
milda: on je kafebabet
Paco - si analfabet
ani genialitu jednoduchosti Devina Townsenda ... Fear Factory ... ba ani spetku melodicnosti a hitovosti Linkin Park atp ...
El Pico > myslis tu jednoduchou genialitu treba ala Faith No More atp? No tak yu opravdu u Skworu nevidim ...
Tedy pouze připomenu, kdy jsi mluvil o Škworu:
Já s tebou ale vůbec nesouhlasím, s oblibou si zpívám (a velmi často) "Safe in the light that surrounds me, free of the fear and the pain...", kdežto když si zanotuju některou z škworovských hitovek (které jsou pro mne rovnocenně dementní s Mumulandem Klémy Gottwalda), zvedá se mi kufr a nemám z toho žádný estetický požitek. Prostě jsem zjevně člověk s vyšším uměleckým cítěním a odmítám podobné projevy mrzké přízemnosti jako je český bigblít!!! S pozdravem: v jednoduchosti je velká síla (zejména při orbě)... Vítek "7/8" Schmarc
Jinak to zcela chápu - viz poslední příspěvky.... Samozřejmě, že genialitu vidíte pouze v technickém zmáknutí nástroje. Škoda jen, že už nevidíte kvalitu v poskládání songu, resp. v aranžích a pod. To jsou takové ty věci, co jsou v pozadí, ale dělají song songem........ Ta naše většina je skažená a vůbec...... nerozumíme tomu. Jsem rád, že mi to může fundovaná menšina osvětlit.
A k zmínce Mildy: Kdyby jsi obojí alespoň trochu slyšel, našel by jsi dost podobností.
No genius Vike prehovoril ! Tesme sa narody sveta !
no jo, u nas se nenosi nazvat otevrene sracku srackou - amaterismus amaterismem - omyl omylem atp ... rada (vetsina?) novinaru tak chte/nechte patri do stejnych sracek jako cast nasi hudebni sceny ...
el paco: predpokladam, ze tvuj prispevek smeroval k marigoldovi, je to tak? (aspon si nevzpominam, kdy jsem mluvil o DT nebo nedejboze SKWOR)
Musim vsak dodat, ze me stale zarazi, ze podobne postoje a nazory jako ty ma nemale procento novinaru (pisatelu) zabyvajicich se rockem ci metalem a spolu tak tahnete ke dnu jak rockovou novinarinu, tak i rockovou scenu samotnou.
:o))))
je to pako :o)))
hele jestli dáváš do jednoho pytle Linkin Park a Skwor, tak si asi fakt hluchej
To je až bolestivé.......
To Schnoff: Chlapče, chlapče. Rozhodně netvrdím a ani nepodrážím kvalitu DéTéček a několika málo podobných. Jsou jistě famózní. O tem žádná. Ovšem zahazovat (a ještě jednou zdůrazňuji, že nejsem jejich fanouškem) Škwor do bláta dvouakordových kapel je snad trochu slepé, že?!?! U nás není moc kapel, hrající styl ála Linkin Park. LP jsou taky dvouakordová sračka?? Jestli se tu někdo oháněl skažeností naší rockové - metalové scény, tak je asi skoro celý svět v prdeli a jen pár "vyvolených" poslouchá tu správnou hudbu. O.K. to beru :-D
jééé...horní serekev mám celkem blízko...se příjdu podívat na duel
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Vložit diskusní příspěvek