OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
ja by som ho tak nepodcenoval. metal pocuva asi najdlhsie z nas vsetkych a vie co robi
rock hard..
co teprve Metal Hammer DDR!
to tu pak bude muset jeden nejmenovany redaktor opet vypalit take plne hodnoceni...
1 je malo, 11 vela
hh no tak 9.5 je teda hodně přestřelené, tzn. že Dusk a Cruelty tam mají asi 15/10, no už se těším na recenzi, to zas bude kupa kontroverzních hodnocení a tzv. jedniček ze zásady :)
to je moc, tak 8 bych dal :) teda dám
V Metal Hammeru UK 9/10.
To DKM, díky :)
to - -
to snad ne, ale nějakých 6.5 či 7 si deska zaslouší, musíme totiž hodnotit novou desku v rámci žumpy ve které se tato kapela nechází(nacházela) a ne podle toto, jaká legenda to bývala
uau, to bude buď: 9/10; 9,5/10 alebo rovno 10/10. neverim že sklame :D
Zas to ostalo na Rudiho? :)
http://www.metalopolis.net/default.asp?day=13&month=11&year=2008
By mne zajímalo, jestli se někdo pustí do recenze.......
Ve Vašich názorech je dost pravdy. Hodně prostě záleží na úhlu pohledu.
Já bych to album radši vůbec nechválil. Zlepšení tam oproti minulému je nepochybně, to ovšem neznamená mnoho.
Já bych to s chválou na nové album taky nepřeháněl, lepší než poslední alba to určitě je, ale že by to byla nějaká pecka to se říct nedá. Marthusovo bicí jsou v pohodě, ale říct o nich, že jsou úžasné to nemůžu. KLávesy mi připadají průměrné a kytary ještě víc. Daniho vokál se mi vždycky líbil a pokud se nepouští do rádoby melodického zpěvu tak já jsem spokojenej. Pro mě je to album zatím tak za sedm.
to Pekárek
no tou chválou bych zas tak neplýtval, stále tam jsou ty poznávací znamení posledních cradlů, které tak nemám rád, jako je špatný vokál(lepší než na thorno), 1000 krát omleté střednětempé heavy/thrash pasáže či málo agresivní zvuk, mě přijde že skladba vždy začne skvělým riffem, na kterém by mohla skladba stát, ale vzápětí se objeví klíše heavy/thrash klepačka a daniho chatrné štěkání, naopak líbí se mi něktéré klávésové srandičky, vyprávěč na začátku songů nebo fantastické Marthusovy bicí, ovšem i tak si myslím, že deska je horší než hromadně kritizovaný Nymphetamine, no ale chce to ještě více naposlouchat, bohužel vždy po pár skladbách to vypnu a jdu si pustit Dusk nebo Cruelty :D, což jsou desky které neomrzí nikdy
Po třech posleších. Je to skutečně o dost jinde než Thornography. Dobrá story, Allender se v rámci svých možností překonal, aby tam vrátil onu "symphoničnost". Externí klávesák odvedl výbornou práci. Na limitce jsou další dvě skladby, které patří na album (slušné); jedna z nch je osmiminutová instrumentálka. Zajímavý je také cover od Celtic F. Příjemné jsou i dvě věci z limitovky Thornography. Po delší době album Cof, u nehož pouze nekonstatuji kvalitu, ale z něhož jsem téměř nadšen.
poslouchám song honey and sulphur z novinky a musím říct že se povedl, připomíná mi songy z Damnation...
Já slyšel, že tam jsou dobrý bicí, ale nemůžu potvrdit ani dementovat, takže nevim, nechce se mi to poslouchat. :)
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek