OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Aha!
Mně ten výrok nicméně nepřipadá příliš trefný, natož objevný.
Smát se někomu pro jeho pojmové znaky je nesmysl.
Mám prostě za to, že CoF dělají dobrou hudbu, k níž divadélko tak nějak patří. Jestliže na tom vydělají, přeji jim to. Jsou to tvrdě vydělané prachy. Pokud se jedná o naprostý kýč, což je sporné, tak je to kýč, který mne neuráží, resp. se mi líbí. Myslím si, že fanouškům toho nabízejí dost i nyní. Nové album se navíc jeví ve velmi dobrém světle, je tam něco ze starších alb.
Pro dnešek končím. Zdar
Já ty COF neznam, jen se mi líbí ta hláška, nemohl jsem si pomoc.
On jen citoval Dalase. Tak ono to na poslední tři alba COF docela sedí.
to Hody
To si definoval Coldplay? Ty že máš rád metal? Co je špatné na metalovém mainstreamu?
adrian je samozřejmě výborný bubeník, ale spíše se hodí do jiných stylů, v cof odvedl avšak dobrou práci
"CRADLE OF FILTH jsou jen další metalový mainstream. Směšný, nudný, trapný, ale penízky vydělávající."
Moc, moc pěkný.
Erlandsson je určitě solidní bubeník.
Podle čeho soudíš?
Erlandsson nikdy nebyl dobrý bubeník.
Nová fošna se mi líbí opravdu dost. Limitovka opět k posrání. Škaroupka Erlandssona spláchl. Perfektní výkon. Hodně techniky, hodně síly, tak to mám rád.
něco pro fanoušky Nicka :-), pekelný stroj
http://www.youtube.com/watch?v=WCqxnbfcW1Q
To ti věřím, Barker naživo musí být zážitek. Umí to strašně nakopnout, dá do toho šílenou energii. Jeho styl sice možná není tak technickej, ale přechody má taky dost komplikovaný a hlavně ta energie, to je neuvěřitelný.
Barkera jsem viděl v Brně na tour Dimmu po Spiritual. Na něco takového se nezapomíná. Publikum bylo tehdy v extázi. Navíc zvuk jako z CD, vlastně lepší.
Tak samozřejmě, že např. takovej bubeník jako je Barker se na projevu kapely nějak podepíše. Osobně mám Barkerovu hru rád, je hodně dynamický.
dodatečně fiLL kiLL na poznámku z 8.10.2008: S tím příměrem ke KD se asi neshodnem, to je v pořádku. Přesto si však myslím, že odchod Lectera, Nicka a Stuarta se ve spojení s nástupem Allendera na kapele velmi podepsal. Nevím jak Stuart, ale Barker a Lecter jsou dozajista velké osobnosti - "stylotvorní" muzikanti (viz také Lecterovi Ship Of Fools a změna ve výrazu Dimmu Borgir po nástupu Barkera).
hm tak při poslechu skvostné Bathory aria mi ted až slza ukápla, magický song
Mám pocit, že u Cradle se nejednalo o ukončení "upírské trilogie" nýbrž o transformaci té upírské image ze zábavného divadla do parodie sebe sama.
to Pekárek
no Kingovu tvorbu skroro celou znám a neřekl bych, že se jeho styl nějak dramaticky změnil, asi to myslíš nějak jinak, k CoF: ano na Midianu přišli s jiným pojetím, ale to byla dáno konceptem jejich tvorby a ne ani sestavou, Cruelty bylo ukončení upírské trilogie(Dusk, Vampire, Cruelty), po Cruelty respektive From Cradle.... odešel Nick, kytarista Stuart a klávesák Lecter, takže krom jednoho kytaristy to tak žhavé nebylo ze skladatelského hlediska, můj oblíbenec Gian zůstal a vzniklo velice dobré album Midian
Však já mám Eclipsu strašně rád, jinak bych ji neposlouchal. Jen říkám, že je to garážové chrastění. To samé co Immortal až do Blizzard beasts včetně, Satyricon do Nemesis Divina, Mayhem do Wolf´s lair abyss a Darkthrone dodnes. To, že je to garážové chrastění neznamená, že to nemůže být dobré. Kolikrát ten zprasený zvuk dotvoří kouzlo desky.
.... a komerčně úspěšné hudby.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek