OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
fiLL-kiLL: Ten zlom tam dozajista je. Obdobný je však i u Diamonda mezi The Eye a Spider's Lullaby. Dle mého názoru se však nejedná o zlom kvalitativní ve smyslu úrovně, ale o zlom z hlediska přístupu. Mezi Cruelty a Midian se dramaticky změnila sestava a to se prostě muselo projevit. Nicméně úsilí kapely vždy směřovalo k vytvoření epické temné hudby na čistě metalových základech.
když je tohle "garážové chrastění", jaké další pojmy máš nachystané na první desky Immortal, diskografii Gorgoroth, první 4 desky Satyricon a na podobné b/pandy? kdybys mluvil o prvním demu "Wrath of the Tyrant" nemrknu ani okem, ale takhle... btw o té technické náročnosti se nevyjadřuji, nejsem muzikant, navíc Prometheus přišel až o něco později, ...
btw když vyloučím ostatní desky Císaře, Nemesis Divinu od Satyricon, tak jsem vlastně neslyšel lepší žánrovou desku než Eclipsu
K ITNE:
Zrovna mi tu hraje (poslouchám ho skoro pořád) a doopravdy to je garážové chrastění. Asi ne tak velké jako zmiňované Under Sign... of Bathory (to mám taky celkem rád), ale ten sound je fakt typický UG a ke složitosti a technické náročnosti se nemá cenu vyjadřovat. A přesto je to skvělá deska.
Večer se zastavím.
Lebo ten je gay.
ja hlavne neviem, preco sa ludom paci viac thornography ako nymphetamine a najma nudne sruelty, ked pred tym vydali dusk :P
stále to stejné? tahle kapela nemá nic společného s kapelou před cca 10 roky, nic kromě Daniho a názvu, uvědomte si to chlapy pls
Presne Pekárek to si vystihol dokonale... Stále to isté, ale vždy trochu inak . To je kľúčová veta, ktorá sa presne hodí k hudbe Cradle Of Filth !
S Diamondovými prístupom by som to radšej ani neporovnával.
MarcoH. má pravdu. Jsou tam jisté paralely s Diamondovým přístupem (pořád to samé ale trochu jinak). Tvorba CoF je určitě pestřejší, než by se mohlo zdát. Přesto, komu se Cof z nějakého důvodu nelíbí principiálně, tak se tímto asi zabývat nebude. To už je věc fans.
JJ. Všetko super príbehy o UPÝŘÝCH.
Každý album Cradle má v sebe špecifickú-svojskú atmosféru a každá doska je iný príbeh a to im nemôže uprieť nikto !
Mne sa páči v podstate všetko od C.O.F. až na predposledné dva albumy...Novinka je akýmsi čiastočným krokom späť, podľa mňa. A to poviem úprimne, neočakával som už od Cradle nič moc...
no cruelty je fantazie, poslední dobou tuto desku zase sjíždím společně s duskem no a nemám slov, to byl CoF, ne dnešní prefabrikát, ale není se čemu divit, jiní muzikanti = jiná muzika = jiné ambice
Ja som si dnes pustil Priciple Of Evil Made Flesh a Vempire Or Dark Faerytales In Phallustein za sebou a ku koncu som cítil slabšiu bolesť uší z toho škrekotu :D
Mne sa svojho času páčil Cruelty And The Beast, ale neviem, či by som to dnes zvládol celé dopočúvať.
:D tato kapela už je robot, o žádném srdíčku nelze mluvit ani s humorem
No nyní to bude o byznysu asi více. Ale mně se to stejně líbí, sice ne tolik, ale líbí. Snaží se a já jsem soucitný člověk:). Nevím, prostě se mi ta jejich slátanina líbí. Není v tom nic racionálního. Jo, líbí se mi produkce.
Pochybujem, že táto kapela nejaké má.
Taky výborné, zkrátka, jak by řekl trenér Straka:), důležité je hlavně to srdíčko.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek