BLOOD INCANTATION - Absolute Elsewhere
Při prvním poslechu mi to sice připadalo jako když pejsek s kočičkou vařili dort, ale nakonec si to sedlo a je z toho opravdu příjemná krmě, sice hodně kořeněná všemožnými extrémy, ale chutná to skvěle.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Jj, mých ubohých 190 cm mě všude tak diskriminovalo :))
Což totálně sedí na V.Silvera:-D:-D (V. Silver potvrdí)
Cockles Elegy -x2
Toto přísloví hlavně vymysleli zakrslý impotenti, trpící napoleonskym komplexem xD :D.
tohle přísloví mou dvoumetrovou postavu opravdu velice trápí:-D
na velikosti přece nezáleží :))
No jsem hudebník sice trapák (Silver potvrdí:-D) ale bavím se tady o kompozici...je jasné že každý si v určité fázi na octavariu vyhoní ego:-D ale prostě jednotlivé songy prostě nejsou tak náročné na poslech jako je tomu v případě ostatních alb imho...
V.Silver: octavarium (song) je sice náročný, ale ve 24 minutách musíš u prog kapely mít těch motivů úměrně délce, čili tady je to podle mne jen o té délce
..to je as idost subjektivní,pobrat strukturu SS mi přišlo snazší než absorbovat Panic Attack,asi tím jak je koncentrovanější a vrstevnatě zaaranžovaná...nevrtáme se už v tom příliš?:D
Panick Attack a Never Enough svojí strukturou nepřesahujou Sacrificed sons, pokud už se bavíme o kompozici ;)...
pokud bych měl tendenci nazvat něco opusem magnum byla by to spíš 6DOIT o 6x7minutách:)..tam je hudební prostor vyplněnej do mrtě,Oct. je na tý 24-minutový ploše trošičku řídký
Takový opus magnum jménem Octavarium nemá zrovna jednoduchou skladbu a to má plných 3 x 8 minut...
..jo,podle mě není na Octavariu dohromady nic pro náročný ucho,alespoň pro náročný ucho který se uspěšně prokousalo ostatníma albama...v porovnání se vším co natočili do tý doby je to o dost jednodušší(kompozičně,technicky je to pořád na stejný úrovni,to už snad ani nejde vyšroubovat výš:D...za trochu složitější se dá považovat snad Octavarim,relativně Panic Attack a Never Enough...ostatní mají celkem průhlednou strukturu a to je většina alba což se nestává každý album...asi tak
Souhlas
podľa mňa je totiž octavarium až až pre náročné ucho
a je to skvelý album!
tak to skús zahrať ty mudrc :)
Neviem, nie som hudobník, ale jednoduché mi to teda nepripadá.
No nic tak extrémního tam imho není...v rámci kompozice samosebou
..Syki - [1.5.2007 23:01]
To mi chceš hádam tvrdiť, že na Octavariu sa nenájde nič pre náročnejšie ucho? :O))
líbiví...facka
mi přijdou DT líbivý teda hodně...když si odmyslím ty rytmické a (dis)harmonické běsy typu Beyond this life:-D takové ToT je toho příkladem akor délka songů, no...
Opravdu tady řešíme blbosti :)
Při prvním poslechu mi to sice připadalo jako když pejsek s kočičkou vařili dort, ale nakonec si to sedlo a je z toho opravdu příjemná krmě, sice hodně kořeněná všemožnými extrémy, ale chutná to skvěle.
Tady pozor, tohle je vynikající deska. Finové DEVENIAL VERDICT zní jako mix GORGUTS, ULCERATE a REPLICANT. Nadto ale přidávají přístupnější / lidštější (ne však jednodušší) atmo/melodické vsuvky. Příznivci avantgardněji pojatého death metalu musí slavit.
Tři roky staré EP "Schattenfall" potěšilo, novinka "Phantast" naopak přináší jisté vystřízlivění. Němci tentokrát skladatelsky tápou a doručují pouze atmo-blackmetalový standard. A to je málo. Čtyřicet minut dlouhé přešlapování bez výraznějších momentů.
Tenhle bahnem a plísní obalený kostlivec do první doom/death metalové ligy zatím nepatří. Mladí Španělé respektují žánrové atributy, nicméně zatím tak činí dost jednoduchou formou. Deska pokulhává a ztrácí na flow hlavně v doom metalových pasážích.
Veľa fantastického a rôznorodého death metalu vyšlo tento rok, ale toto poňatie mi je najbližšie. Nerdi citujúci pinkfloydovské, opethovské či cynicovské vplyvy s takouto ľahkosťou nad morbidangelovským kovom smrti, to je niečo prekrásne.
Obavy z odchodu Patricie Andrade a přerod v tuctový doom/goth se ukázaly být liché. Novinka sice neoplývá charismatem a fado feelingem 7 let starého předchůdce,svůj půvab a portugalský šarm bezpochyby má a jako taková rozhodně nabídne solidní nadstandard.
Znovuzrození Australané se po 4 letech připomínají s další deskou, jejíž popis z mé strany příliš originality nepřinese. Zkrátka je to kvalitně provedená deathmetalová fošna. Velmi slušný standard, který revoluci neudělá, ale nemusel by ani zapadnout.
Vložit diskusní příspěvek