OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
yossarian> to si ty???
http://festival.poezie.cz/autor.php?a=Yossarian
"Válka světů je nejpůsobivějším katastrofickým filmem, který jsem za svého krátkého života shlédl."
pro me je jim 12 opic terryho gilliama. jestli tedy ten film snese zarazeni do katastrofickych filmu.
Vedel som, že nové dielo onoho autora poteší:-)
Martin
Bože, na tenhle blog začínám být alergický, takovou snůšku dojmologických keců o čemkoli už jsem dlouho nečetl - co článek, to záruka kvality a vyhraněného názoru :op.
Stara verze bezela pred cca rokem na CT2 bylo to celkem dobre az na efekty :o). Jinak Špílberk je levicak, ktery se kamaradi s Fidelem hnus! :o)))
http://styk.blog.sme.sk/c/15250/Pan-Spielberg-co-sme-Vam-urobili.html
Koneckonců, ona i ta stará verze Války světů z 50. let má pár společných rysů (i když z dnešního hlediska je to spíše komedie).
Makks: Samozřejmě, moje chyba ve formulaci: proč se v současném Hollywoodu neobjevil takový film dříve. Poněkud si pak protiřečím s tím retrospektivním duchem a starou poctivou sci.fi :o))
Film se objevil
"Otázka, proč se takový film neobjevil v Hollywoodu dříve." Ale objevil. Chce to videt vice filmu 60 leta - 90 leta.
velke mezery mam, scifi neni zrovna moje hobby
Ano no, H. G. Wells tenhle žánr pokud mě paměť neklůame založil a konstituoval vlastně většinu archetypů, z nichž se odvozují dnešní klišé. A Spielberg se pole mého prostě vrátil zpátky k podstatě žánru, kde nede o velké triky a patetickou proklamaci národa, ale o obyčejné lidi.
Povodne literarne dielo ma cez 100 rokov (Herbert George Wells - 1898) a rozhlasove spracovanie vydesilo americanov v roku 1938, to bola vsak verzia upravena Orsonom Wellesom..
Myslím, ze pro cloveka neznaleho literarni predlohy (coz jsem treba ja), je tento film velmi sokujici. Pro soudoby americky scifi thriller je jiz dost netypicka zapletka zcela klasickeho typu - emzaci napadnou planetu, je treba utok odvratit. Jedna se vsak o zpracovani dila stareho nejakych 70-80 let a v dobach jeho vzniku slo o zapletku tak pusobivou, ze v americkych mestech pri radiove audioreprodukci dila vznikala hromadna panika a lide skutecne opusteli rodna mesta. O to vic je prekvapive, kolik emoci se da z tak na dnesni dobu "banalniho" (poselstvi neposelstvi) tematu vytriskat. Temer cely film neni ani vterinu klid (jediny lehce uvolnujici moment nastava behem rozhovoru prezivsiho cloveka ve sklepe budovy), az s brutalni razanci graduje postupne niceni americkeho snu provazene naprosto lidskymi reakcemi.. ve me osobne film vzbudil nevsedni zazitek a jsem velmi prekvapen tim, ze pri sledovani snimku, ve kterem poloorganicti roboti rizeni klasickymi pavoucimi emzaky prostoduse a bez vysvetleni mrzaci lidstvo, jsem mel stejne neklidny a vycerpavajici pocit jako pri sledovani filmu dokumentarniho razu, jejichz zapletka tezici z realneho utrpeni lidi poskytuje vic prostoru pro pusobivost...v dobe, kdy jsou lidske emoce hodne otupele.
to mel byt vtip?:))))
Jsi Gay?
Jakto, ze Marigold dokaze vzdycky rozepsat myslenky v moji hlave, tak, ze jsou absolutne shodne:))
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek