NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Řeknu Vám to asi takhle...protože téhle řekněme měkkčí kytarové hudbě se až na pár vyjímek (tou vyjímkou myslím, když někdo jiný z redakce náhodou dostane chuť jednou za čas v této oblasti o něčem napsat) se věnuji v redakci pouze já a už tak mám plno práce s psaním všech novinek, budou recenze na stará alba J.Fruscianteho velmi těžko...jedině, že bych se rozkrájel. Klidně bych je napsal, ale jakožto dobrovolný pisálek, co píše bez honoráře jen jako svůj koníček 2 recenze novinek týdně, to fakt nemám zapotřebí. Jediný co můžu slíbit, že bude recenze jeho sólovky nové pokud nějaká ještě bude.
Dají se vůbec ta první alba u nás sehnat?
no na uplne prvom, niandra lades and ussualy just a t-shirt, bol JF na uplnom vrchole svojej heroinovej zavisloti a je to na tom albume aj dost pocut, ale prave ten drogovy opar, a technicka nedokonalost toho albumu je to co ho robi pre mna tak pritazlivy...drusciante tam sice viac ziape ako spieva, a a niekedy su tam zretelne pocutelne chyby pri hre na gitaru, ale emocne je to urcite jeho najslinejsi pocin...to record water alebo shadows collide with people uz bol taky uhladeny pop rock, ktory mu proste v RHCP ide lepsie...
Pinky: Já ty alba neslyšel, ale prý jsou právě ty první dvě pěknej šunt a až "record only water..." je řekněme klasikou....
Ale bylo by super udělat na všechny recenze, to určitě jo...
velka skoda ze vy ako relativne multizanrovy netovy zin, ste sa sa zatial vobec nevenovali fruscianteho solovej tvorbe, ktora hlavne v jej rannom vydani urcite stoji za vypocutie...:(
japato protože?!
no já ho měl zadarmo :)))
Já byl v šestadevadesátým. Můj první velký koncert, blbec jsem se nechal během nekonečného setu předkapel umačkat v první řadě a po druhé písničce (Warped) jsem se odpotácel kamsi dozadu a dávil se žaludečníma šťávama. Jinak by to byl skvělý koncert.... patrně
Na tenhle jsem chtěl taky, ale bál jsem se, že přes masu lolitek nic neuvidím a hlavně neuslyším. A ta cena lístků... kapitola sama pro sebe
Já toto album ještě nemám, ale do týdne určitě seženu...
Nebyli ste někdo v Sazka Areně na jejich koncíku? Já jo a byli úžasní...naživo jsou fakt sqělý...se studiovkama se to nedá srovnat...
a btw: mě se nejvíc líbí By the Way...
Vodevil: Ona jsou ta post-navarrovská alba vlastně skoro stejná. Dřív bylo každé album dost jiné než to předchozí. Asi s tím už nic nenaděláme.
Pro mě je za deset trojice Mothers´ Milk, Blood Sugar..., One Hot Minute, BTW za devět, Californication a Stadium za osm. Uplift Mofo Party Plan, Freaky Styley a první album nejdou hodnotit, je to taková krásná magická historie...
Roundup: ono to nie je zly album, keby nevydali tie predtym... :)
zbytocne dva CD... BloodSugarSexMagik to je album !!! u mna je to v top 5 naj.
Celé je to kompilát :-)
Vodevil: Dyť jo, ale stejně je mám pořád moc rád.
A když jsme u toho kopírování - všimnuli jste si, že refrén v Tear (BTW) je totální obšleh sloky ve For No One od Beatles? Ale ani to mi nevadí (stydím se)...
pocul som to sice len raz, ale hned na zaciatku som si vsimol ako sa vykradaju. uz pri Desecration Smile... skuste si to porovnat s Dosed na BTW. a to nie je jedina skladba.
Atmosphere...
lefo: mě taky... hrozně moc se mi líbí basová linka (tak trošku jak v Atrmosphere... pocitově)
10 z 10
10 z 10
strasne sa mi paci song "Animal Bar", hlavne to zaverecne solo...skvely dvoj album na viac vypocuti
celkem nuda, u mě nej albem zůstává nadále One Hot Minute
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Vložit diskusní příspěvek