Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pustim si taku skladbu Vir od Arakainu a ani nemozem zrovnavat zo Slayer :) Thrash, ale "trocha" inteligentnejši ako tato zlatanina menom Hate Worldwide.
..snad som použil v pohode priklad :D.....
Tiez ma obchadzaju obavy a tento singel neviem ,neviem!Sola a spevy uz byvaju uplne skoro rovnake.
..samozřejmě....
Já tedy nevim jestli je pro ně tak těžký složit pár akustickejch věcí s rozmáchlým Arayovým nápěvem, který budou nějak gradovat...nebo jestli fakt chtěl jenom ty rubačky. Podle mě se jim jejich vlastní hudba už aspoň 10let nemůže vůbec líbit, už jí dělaj jenom proto, že to lidi po nich chtěj.
Seasons má mizerný zvuk? :o)
Nemůžu si pomoct, ale pro mě neoddiskutovatelně nejsmysluplnější era Slayer byla jen a pouze v období Season. War ensamble, Dead skin mask, Season....prostě jedna vynikající a kultivovaná věc za druhou. Vždy se k tomu budu rád vracet - i přes mizerný zvuk. Všechno ostatní - snad mimo ratatata Reign, který potěší a pobaví - je tak nějak plácání. Na každém albu jedna-dvě dobré věci, zbytek vata.
Nová skladba je úplný bubble-gum.
Rip: Výborně! Překvapils...
TESTAMENT? není v 4 náhodou Anthrax? :)
A nebo se na všechno vysrat. Jak už fakt jenom udiveně "pohlížim" na to, co která z legend vypustí za album (ono je to hodně stejné jako s Manowar), už tam vůbec neni tvůrčí snaha a radost v sobě něco objevit, jenom - "tak tedy zas něco nahrajem a ať je to jako typičtí Slayer".
Este aj ta stopaž akoby kričala:"nemame napady, tak sa neda nič robit!!!". Metallica hra podla niekoho dlho a nudne, Slayer kratko a nudne, takze treba asi hladat ten zlaty stred :) Megadeth?Testament?
Když srovnáš novej singl s (namátkou třeba) "Born Of Fire" nebo "Hallowed Point" (rychlíma věcma minulosti), tak je kvalitativní rozdíl ihned patrnej, jedině, že bys byl tetřev hlušec.
Diabolus hodnotím alespoň za odvážnost, tohle je zoufalé.
PWC, KPMG, DELOITTE a METALLICA
Velká čtyřka?
Proč by někdo vybíral na singl nejslabší kus alba (banální rubačku o ničem)?
:-)) No zrovna jsem chtěl napsat, že Metallica je jediná kapela z velké Čtyřky, jejíž tvorba po roce 1995 má velmi solidní úroveň. Zbytek jenom vaří z vody.
Musim sa Slayer zastat, lebo Divine je asi moj najoblubenejši album od tychto zabijakov. Aj Diabolus mam velmi velmi rad, lebo vtedy som este len spoznaval Slayer. Ak uz su či niesu tieto albumy slabe, tak treba uznat jedno, ze sa pokušali zaexperimentovat, čo dnes nemozno povedat ani nahodou.
Nikto tu nečaka dalsi Seasons, ani Master , či Rust, ale poriadnu, rit nakopavajucu dosku. Zatial to však na Slayer nevyzera a ostava dufať, ze toto su najslabsie skladby na albume(paradoxne single?) Najviac ma vsak irituju tie sola prepchane tu a tam, ktore mi pripadaju ako vrchol nevkusu.
Flesh Storm,Cult, Supremist, Jihad či Eyes of the insane su oproti tomu klenoty :)
Rudi pokud myslis Hate Worldwide, tak jsem zadny Season... necekal - apropo nejsem ani fanda jejich Christ Illusion navratu - i kdyz to album je porad vynikajici..
ale to, ze na singlu predvedou takovyhle ladeni nastroju, jsem si opravdu nemyslel.
Ta mnou taky kritizovana Psychopathy Red, ma aspon drive. Tohle je jako kdyz kopnes do kyble.
dobrý kus; samozrejme, nič pre tých, čo čakali hit typu "Seasons In The Abyss" ;o)
najlepši kusok z Divine intervention je pre mna 213 a nova skladba je taka aka je bolo lepšie ale Metallicu v nudnosti asi nepredbehnu
Ale abych furt nerejpal..."Fictional Reality" je naopak úplně úchvatná věc, nejlepší na 94´.
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Vložit diskusní příspěvek