Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pustim si taku skladbu Vir od Arakainu a ani nemozem zrovnavat zo Slayer :) Thrash, ale "trocha" inteligentnejši ako tato zlatanina menom Hate Worldwide.
..snad som použil v pohode priklad :D.....
Tiez ma obchadzaju obavy a tento singel neviem ,neviem!Sola a spevy uz byvaju uplne skoro rovnake.
..samozřejmě....
Já tedy nevim jestli je pro ně tak těžký složit pár akustickejch věcí s rozmáchlým Arayovým nápěvem, který budou nějak gradovat...nebo jestli fakt chtěl jenom ty rubačky. Podle mě se jim jejich vlastní hudba už aspoň 10let nemůže vůbec líbit, už jí dělaj jenom proto, že to lidi po nich chtěj.
Seasons má mizerný zvuk? :o)
Nemůžu si pomoct, ale pro mě neoddiskutovatelně nejsmysluplnější era Slayer byla jen a pouze v období Season. War ensamble, Dead skin mask, Season....prostě jedna vynikající a kultivovaná věc za druhou. Vždy se k tomu budu rád vracet - i přes mizerný zvuk. Všechno ostatní - snad mimo ratatata Reign, který potěší a pobaví - je tak nějak plácání. Na každém albu jedna-dvě dobré věci, zbytek vata.
Nová skladba je úplný bubble-gum.
Rip: Výborně! Překvapils...
TESTAMENT? není v 4 náhodou Anthrax? :)
A nebo se na všechno vysrat. Jak už fakt jenom udiveně "pohlížim" na to, co která z legend vypustí za album (ono je to hodně stejné jako s Manowar), už tam vůbec neni tvůrčí snaha a radost v sobě něco objevit, jenom - "tak tedy zas něco nahrajem a ať je to jako typičtí Slayer".
Este aj ta stopaž akoby kričala:"nemame napady, tak sa neda nič robit!!!". Metallica hra podla niekoho dlho a nudne, Slayer kratko a nudne, takze treba asi hladat ten zlaty stred :) Megadeth?Testament?
Když srovnáš novej singl s (namátkou třeba) "Born Of Fire" nebo "Hallowed Point" (rychlíma věcma minulosti), tak je kvalitativní rozdíl ihned patrnej, jedině, že bys byl tetřev hlušec.
Diabolus hodnotím alespoň za odvážnost, tohle je zoufalé.
PWC, KPMG, DELOITTE a METALLICA
Velká čtyřka?
Proč by někdo vybíral na singl nejslabší kus alba (banální rubačku o ničem)?
:-)) No zrovna jsem chtěl napsat, že Metallica je jediná kapela z velké Čtyřky, jejíž tvorba po roce 1995 má velmi solidní úroveň. Zbytek jenom vaří z vody.
Musim sa Slayer zastat, lebo Divine je asi moj najoblubenejši album od tychto zabijakov. Aj Diabolus mam velmi velmi rad, lebo vtedy som este len spoznaval Slayer. Ak uz su či niesu tieto albumy slabe, tak treba uznat jedno, ze sa pokušali zaexperimentovat, čo dnes nemozno povedat ani nahodou.
Nikto tu nečaka dalsi Seasons, ani Master , či Rust, ale poriadnu, rit nakopavajucu dosku. Zatial to však na Slayer nevyzera a ostava dufať, ze toto su najslabsie skladby na albume(paradoxne single?) Najviac ma vsak irituju tie sola prepchane tu a tam, ktore mi pripadaju ako vrchol nevkusu.
Flesh Storm,Cult, Supremist, Jihad či Eyes of the insane su oproti tomu klenoty :)
Rudi pokud myslis Hate Worldwide, tak jsem zadny Season... necekal - apropo nejsem ani fanda jejich Christ Illusion navratu - i kdyz to album je porad vynikajici..
ale to, ze na singlu predvedou takovyhle ladeni nastroju, jsem si opravdu nemyslel.
Ta mnou taky kritizovana Psychopathy Red, ma aspon drive. Tohle je jako kdyz kopnes do kyble.
dobrý kus; samozrejme, nič pre tých, čo čakali hit typu "Seasons In The Abyss" ;o)
najlepši kusok z Divine intervention je pre mna 213 a nova skladba je taka aka je bolo lepšie ale Metallicu v nudnosti asi nepredbehnu
Ale abych furt nerejpal..."Fictional Reality" je naopak úplně úchvatná věc, nejlepší na 94´.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Vložit diskusní příspěvek