Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Spíš jsem myslel "Killing Fields"...děsná skladba.
na GHUA je parádna zverina a to "Payback". Neskutočný song
no sok to tedy urcite byl. :-).
Darkness Of Christ je úvod pred najväčším zverstvom ktoré Slayer vypustili...a zverstvom parádnym...mám ho najradšej zo všetkých albumov...
Divine Intervention byl pro mě nejočekávanější deskou (krom Černé Metly) a zároveň deskou, která mě děsně zklamala. Zpětně to neni oproti tomu, co přišlo pak, tak hrozný, ale kdy jsem ho slyšel poprvé, tak MI uplně rozbolelo srdce. :) Hlavně ten nudnej, kdoví odkud vycucanej úvod, to bylo děsný.
metalirium: presne tak, takhle hrubej album do ty doby snad nikdo nenahral - u me to stoji taky dost vysoko. Paul kapelu hodne nakopl, jako ostatne kazdou, kde uhodil.
mne sa to revanie nezdá bez nápadu...je to premakaný album a skvelý bostaphov výkon...osobne ho radím vedľa klasických albumov...
zaujímavý postreh
metalirium: To nechápu. Řvaní bez nápadu.
inak God Hates Us All...dajte preč dve posledné ll a zrazu je God Hates USA...:)
som rad ze druhý South alebo Seasons nikdy nebude...osobne mám obdobie od 1993 veľmi rád
Druhý Seasons ani South už nikdy nebude. Mne by stačilo keby natočili niečo aspoň ako Divine. A tiež si myslím, že Hanneman je lepší skladateľ ako King, lebo stojí za lepšími a zásadnejšími vecami Slayer
Mne sa to celkom pozdáva.Zaujímavý zvuk
Meresz: No to jsem si taky řikal. Nevím jestli je to drzost nebo co, s tímhle obsadit pozici flagboat songu nového alba, ty už musí být řádně mimo...to je pro ostudu. Čekal bych věc typu "Seasons" nebo "South".
myslím že Slayer už nedostihnú úroveň ani Divine Intervention, čo je z môjho pohľadu veľmi dobrá placka.
God Hates Us All je výborný album
Já už mám se "Slayer z desek" problém od Divine Intervention (což je uplně opačný pohled než na tvorbu předtím), ale tohle, to snad sejme i tu hrůzu God Hates Us All.:)
tiež si myslím že ten singel je otrasný. Dúfam že to bude najhoršia vec na albume!
bohuzel se musim pripojit k pesimistum - po Psychopathy Red, ktere ma stejne frazovani jako Angel of Death a je tam prichut i Circle of beliefs(coz by ani tak nevadilo, ale obe jsou tam tak provarene servirovany), tu je skladba, ktera je uplne prazdna - ja to mel problem doposlouchat.
Kreator to asi letos vsecko pokosi. Uvidime co jeste Megadeth. Anthrax to letos zase prekombinovali.
U techto veteranu ani tak nejde natocit neco vylozene originalniho, ale udelat neco co nebude uplne zalostne.
souhlas se Strayem, je to mizerný, bez nápadu
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Vložit diskusní příspěvek