Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
A pro mě je Diabolus a God Hates Us All dokonce o něco lepší než tři klasický alba od Slayer ( Reign, South a Season).
Veď ani mňa, ale o to tu teraz nejde.
pro mne je "Cowboys..." druhej zásek v diskografii Pantery, tím prvním je pro mne solidní předchozí deska "Power metal", ty předcházející alba mě vůbec neberou
U mě je "Dialobus..." "jen" solidní zásek v diskografii, nikoliv žádný základní kámen, nedejbože vrchol Slayer
VIPER: Co člověk to jiný názor:-). Pro mě je u Anthrax nedostižitelný počin " State..." a "Among...". U Slayer je u mě "Diabolus...", už pouhou nadstavbou, nikoliv tím základní kamenem v jejich diskografii
Tak to už nis sú moje problémy. :o)
ozzy: Jo, ale každý bere jako první desku od Pantery "Cowboys...", ty 4 desky předtím jako by snad k Panteře ani nepatřily. Tak samo u Meshuggah je první velkou deskou znamenitá "Contradictions..",:-)).
WARX - [7.6.2007 12:57]
Heh, no Meshuggah už fungujú okolo 20 rokov a rok výroby prvého albumu Pantery je tuším 1983, takže to už takisto nie sú žiadni mladíci. :)
WARX: We've Come For You All je podle mě nejlepší deska ANTHRAX a je z roku 2003, Diabolus In Musica spolu s RIB a SOH taky patří ke špičce v diskografii SLAYER
Ještě kdyby se tady objevily recenze na tyto zásadní alba. Stále věřím, že se jednoho dne dočkám. :-)
Natias: Asi se vezeme na stejné vlně. Green a Distortion od Forbidden jsou neskutečné desky a souhlasím, že nedoceněné. Grin od Coroner je něco tak nadčasového. Originální a jedinečné!!
To jsem rád, že s Forbidden souhlasíš. Distortion považuju za jednu z nejnedocenějších alb. A jěště jedno zásadní album po roce 1992. Coroner - Grin - 1993.
OZZY: Měl jsem na mysli staré pány:-) (Slayer,Exodus, Testament, Anthrax, Megadeth, Metallica, Kreator, Destruction, atd.) Jejich zlatou éru v porovnání s tím co vydaly po roce 1992. S tím Forbidden plně souhlasím
Včera som bol v Katowiciach na Slayer a Celtic a vzhľadom k tomu (ináč Poliaci zase dojebali čo mohli,zvuk hrozný)sa mi to začína páčiť!Chlapi už začínajú starnúť.
Průměr vzhledem k ostatním albům Slayer.
Natias: a to album je prumer Slayer nebo celkove prumerne album se vsim vsudy?
To: WARX
Forbidden -Distortion - 1995
A Meshuggah som zabudol.
jj a Machine Head
WARX - [21.5.2007 23:42]
Pantera.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Vložit diskusní příspěvek