INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
SLAYER - Christ Illusion - zpět na článek
-
Natias
7.6.2007 20:12A pro mě je Diabolus a God Hates Us All dokonce o něco lepší než tři klasický alba od Slayer ( Reign, South a Season).
ozzy
7.6.2007 20:11Veď ani mňa, ale o to tu teraz nejde.
Hooya
7.6.2007 20:08pro mne je "Cowboys..." druhej zásek v diskografii Pantery, tím prvním je pro mne solidní předchozí deska "Power metal", ty předcházející alba mě vůbec neberou
Hooya
7.6.2007 20:05U mě je "Dialobus..." "jen" solidní zásek v diskografii, nikoliv žádný základní kámen, nedejbože vrchol Slayer
WARX
7.6.2007 19:41VIPER: Co člověk to jiný názor:-). Pro mě je u Anthrax nedostižitelný počin " State..." a "Among...". U Slayer je u mě "Diabolus...", už pouhou nadstavbou, nikoliv tím základní kamenem v jejich diskografii
ozzy
7.6.2007 19:38Tak to už nis sú moje problémy. :o)
WARX
7.6.2007 19:33ozzy: Jo, ale každý bere jako první desku od Pantery "Cowboys...", ty 4 desky předtím jako by snad k Panteře ani nepatřily. Tak samo u Meshuggah je první velkou deskou znamenitá "Contradictions..",:-)).
ozzy
7.6.2007 19:04WARX - [7.6.2007 12:57]
Heh, no Meshuggah už fungujú okolo 20 rokov a rok výroby prvého albumu Pantery je tuším 1983, takže to už takisto nie sú žiadni mladíci. :)
Viper
7.6.2007 18:11WARX: We've Come For You All je podle mě nejlepší deska ANTHRAX a je z roku 2003, Diabolus In Musica spolu s RIB a SOH taky patří ke špičce v diskografii SLAYER
Natias
7.6.2007 16:47Ještě kdyby se tady objevily recenze na tyto zásadní alba. Stále věřím, že se jednoho dne dočkám. :-)
WARX
7.6.2007 16:15Natias: Asi se vezeme na stejné vlně. Green a Distortion od Forbidden jsou neskutečné desky a souhlasím, že nedoceněné. Grin od Coroner je něco tak nadčasového. Originální a jedinečné!!
Natias
7.6.2007 13:05To jsem rád, že s Forbidden souhlasíš. Distortion považuju za jednu z nejnedocenějších alb. A jěště jedno zásadní album po roce 1992. Coroner - Grin - 1993.
WARX
7.6.2007 12:57OZZY: Měl jsem na mysli staré pány:-) (Slayer,Exodus, Testament, Anthrax, Megadeth, Metallica, Kreator, Destruction, atd.) Jejich zlatou éru v porovnání s tím co vydaly po roce 1992. S tím Forbidden plně souhlasím
zetro
6.6.2007 22:27Včera som bol v Katowiciach na Slayer a Celtic a vzhľadom k tomu (ináč Poliaci zase dojebali čo mohli,zvuk hrozný)sa mi to začína páčiť!Chlapi už začínajú starnúť.
Natias
6.6.2007 21:31Průměr vzhledem k ostatním albům Slayer.
Jablkoň
6.6.2007 19:50Natias: a to album je prumer Slayer nebo celkove prumerne album se vsim vsudy?
Natias
6.6.2007 18:22To: WARX
Forbidden -Distortion - 1995
ozzy
6.6.2007 18:10A Meshuggah som zabudol.
Hooya
6.6.2007 18:09jj a Machine Head
ozzy
6.6.2007 15:13WARX - [21.5.2007 23:42]
Pantera.
BLACK CURSE - Burning in Celestial Poison
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
IOTUNN - Kinship
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
VOLA - Friend Of A Phantom
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
HAVOK - New Eyes
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
ENVY - Eunoia
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Vložit diskusní příspěvek