INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Když tě baví poslouchat horší kopii alb z osmdesátých let, tak to je tvoje věc. Osobně si myslím že i takový Slayer by nemuseli mít zapotřebí točit takovýhle retra ( prachy ?), a mohli stvořit s Lombardem něco, kde je citít alespoň trochu posun dopředu.
a co dalej
a co chcete dalsi album ? co by ste chceli este od nich pocut, nahrali najkvalitnejsi album co sa tyka pestrosti a techniky... to sa dalo ocakavat, nic si dokazovat s.l.a.y.e.r nemusi, oni si sami vytvorili styl, ktory nema ziadna podobna kapela a nebude mat .. tak sa prosim zdrzte tych dementnych komentarov ze slaby album.
U MĚ KAŽDÝM POSLECHEM LEPŠÍ:), MÁM RÁD VŠECHNY JEJICH DESKY, I KDYŽ PRVNÍCH 5 ALB JE NEPŘEKONATELNÝCH, KDO OVŠEM Z THRASH SCÉNY VYDAL PO ROCE 1992 NĚCO PŘEVRATNÉHO (PRO SKUPINU ZCELA ZÁSADNÍHO), MĚ NIKDO NENAPADÁ, AŽ NA EXODUS S DESKOU Z ROKU 2004 (ASPOŇ U MĚ), NĚKOMU SE NOVÁ DESKA PROSTĚ LÍBÍ VÍCE, NĚKOMU MÉNĚ A NĚKOMU VŮBEC, TEČKA.
Nevím co máte za problém, proč by měl bejt DJ Hooya přemoudřelý, napsal svůj názor a nejhorší na tom je, že má pravdu. Slayer zkrátka udělali totální zpátečnický krok a nahráli hodně průměrný album. Bohužel.
to laszlo
potom sorry, nevedel som ze to myslis na hoyu.
Holt autogram je autogram vole!
(_._)
To Infernus:
Ináč to bolo myslené na toho DJ Hooyu ale keď sa tak vehementne toho dožaduješ tak už aj na teba!
Buď zdráááf
Tak to najprv sám príď s niečím konštruktívnym.
hmm
milý akoze sa to volas? aha, Lászlo. vobec si nemyslim, ze by som bol premudrely, alebo samolíbí. wow, tak ty sledujes moje prispevky a usudzujes ze som premudrely... ja len vyjadrujem svoje nazory, myslim ze mam na to pravo, metal uz pocuvam nieco cez vyse 20 rokov, skor by som cakal nejaku konstruktivnu kritiku na moju adresu.
infernus: právě že já nečekal nic, Chirst Ilusion je prostě je to průměr, nic míň, ale v žádném případě nic víc...
Infernus, možno len ty si príliš plytký...
Sledujem ho už dlhšie!!!Nejaký vymúdrelý Pako.
DJ Hooya, co je to za samolibého chooya?!
Nic nove na svete,dame si trash
Album Slayer ma len utvrdzuje v tom, ze stari pani to vedia, a nemienia vykolajit zabehnuty vlak trashu. Dj Hoya si nárocny ako neviem kto. Ja si myslim, ze ten album nemas rad len preto, lebo si cakal nieco super, nieco ani neviem co.
jj příště by mohli vydat Christ Illusion II se stejnýma písněma, nač něco měnit a zbytečně komplikovat
bylo by zajímavé poslechnout si ebm variaci na téma Chemical Warfare přímo od Slayer
No a prečo nie?
Je to suprove album!
Ono, a co ste cakali ze s cim prevratnym ma príst Slayer? Vsimnite si ze valna vacsina svetoznamych skupin svojimi novymi albumami, nepovie viacej noveho. Proste maju svoju tvár, ktoru si vybudovali, na ktorej stoja zaklady kapely, tak preco to menit a zbytocne komplikovat.
No ale mohli by byť znova. :)
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Vložit diskusní příspěvek