INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
vždyť Forbidden už není, ne?
Skôr by som ho uvítal vo Forbidden alebo ešte lepšie v Sacred Reich.
Ozzy tak to aj mna a velmi.NAjlepsie v Arakaine :D :D
Mňa by ešte zaujímalo, že kde zakotví Paul Bostaph po odchde z Exodus.
no jo, Barker za bicími, to znie nádejne :o)
počkej až tento rok Testament vydají (?) desku! si na Slayer nikdo nevzpomene (myslím ty jejich poslední 2 výtvory)
Mas pravdu
Mas pravdu kazdy album od monumentalnych Slayer ma nieco do seba a novy album len potvrdzuje ze su stale schopny nakopnut prdel hudobnemu priemyslu aj po viac ako 20rokoch ucinkovania na hudobnej scene a ukazat kto je King na thrash metalovom nebi.
Co uz
Aj tak vsetci skoncime so sluchatkami na hlave pri pocuvani Kabatu :)
...no běž, běž...val, val.
:o))
shit made in Slayer.Stačilo vydat Seasons...a zabalit to.Opakující se nic nemůže s člověkem,kterou muziku chce vnímat víc intezivněji udělat.RAdši jdu o dům dál
Nho tak su tam aj slabsie kusky,ale ako celok sa mi paci...taku atmosferu to maa...achh :D:D a naj je Divine Intervention....
Prasinka3
Ja si ho nedokazem pustitod zaciatku a pocuvat az dokonca, ak ty ano tak nemam nic proti
Pre mna je Diabolus prve album Slayer ,ktore som pocul...a nesuhlasim s tym,ze je nudne.Skor je menej zivelne,ale nudne a nezaujimave nieje,ved je to najexperimentalnejsie dielo ich tvorby..super nalada je pri pocuvani tejto dosky
Prasinka2
I don't agree.
vůbec, Christ Illusion je pouze vývar z let osmdesátých .... a ještě tomu po pár posleších začne svinsky nudit
Prasinka
Diabolus In Musica je slabsi v tom, ze ma len zopar zaujimavych songov, akoby im dochadzali napady a odflakli to ku koncu... ked to porovnam s Christ Illusion tak tam sa snazili v kazdej skladbe daco nove vytvorit.
subeer, všetko bude ;o)
Já Diabolus in Musica taky rád ... hlavně první song zabíjí!
Tak hele, ted posloucham Diabolus in Musica a pokud jsem tady prohlasoval, ze vsechna alba Slayeru ma rad zruba stejne, za 9,5. Tak opravdu musim rici, ze Diabolus in Musica to u me ma za 10. Nemuzu si pomoci, me tenhle Slayer proste bavi. Mozna byste meli i zde zkompletovat mozaiku. Chybi Vam pouze 2 veci. Diky
KRAWOTR - [13.2.2007 20:33]
NAZDAR LIDI, JAK SE MÁTE? TAKY SE VÁM LÍBÍ Undisputed Attitude? MĚ SE LÍBÍ PO SEASONS NEJVÍC. BOMBA DESKA
mne sa pacia vsetky albumy od slayera...ale najviac asi ten season...no a to punkove obdobie...keby to nebol slayer thak by som to inak znasal:DDD
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Vložit diskusní příspěvek