Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tak po album Lepaca Kliffoth sa s týmto tvrdením dá polemizovať:-)
albumy od therionu su dobre iba ako podpivniky....
Tak on zase ten Therion je na něco dobrý...jde na něm ukázat jak by to nemělo vypadat. Když ho slyším, jde to jedním uchem tam a druhým ven a pohoda. Narozdíl od zmíněných The Catapults, kteří mě přímo serou...
vike: ve své době to byla podle mého dost revoluční deska (a v mezích možností vyvedená), to že vedla pouze k prázdným orchestrálním onaniím a hudební tupotě, je věc druhá. Stejně jako to, že z dnešního pohledu už skutečně nijak ohromující není.
Ne ze by na tom zalezelo, ale pro mne nemuseli nahravat ani Theli (neuveritelne precenovana a opevovana placka)...
Ale Katapult je přece legendou jak se patří !
Slyšel jsem to a stojí za pěkný heavy hovno, tahle kapela měla po Theli skončit a zůstala by legendou. Takhle je to Katapult. 3/10
Jinak to cédéčko nejsem schopnej doposlouchat do konce... nechápu, proč materiál možná pro 5 dobrých písniček tak roztáhnou.
Zrovna Včelka Mája má docela úroveň.
gothic kabbalah... to uz co ma byt? kedze "metalisti" uz pocuvaju len zmes pseudoumeleckych, popripade pretechnizovanych nahravok s atmosferou na urovni vcielky maje, stary dobry Therion skusa stastie u gothic fans (navod a la Tiamat), kde sa za pod klise temnymi nazvami da schovat este vela sraciek... Johnsson, chlapec - mal si to vzdat po Lepacce a spravit si rekvalifikacny kurz na pestovanie kukurice... amen
...
něco mezi - cd už mám dýl a nenadchlo ani neurazilo, prostě něco bez čeho se moje uši obejdou, ale zároveň jim to neuškodí...
..v tomhle případě "progrese" nerovná se "therion"
to russel
a jejda, na ne jsem uplne zapomnel, po EP Sons of Odin je mi jasny, ze Samowar to mysli s partou kozenych gati mezi Vikingama smrtelne vazne...to bude horky ragnarok...ach jo. True warriors uz se minuli, tak ted budou 5 alb Vikongove...a co pak? Return of Jedi(war)?
aby to nebylo uplne off topic, ten novy Therion by bohate stacil jako 1 CD, pak by to bylo klidnych 7/10
"Progrese" - nerovná se vždy "kvalita"!!!
konečně nám zemědělcům začíná zase metalopolis vycházet vstříc
Promo CD
Mozna, ze kdyby se promo cd zkratilo na pulku, byla by to nakonec docela dobra deska. Ne, ted vazne. Therion me mile prekvapil zmenou stylu. Velmi nemile ovsem albem samotnym. Nuda, trapas, dlooouheeej trapas.
6/10
ak ma niekto nahodou promo verziu tohto albumu, tak dotycna osoba by sil mala byt vedoma, ze recenziu nie je mozne z proma spravit :-).
promo je mierne odlisne od retail verzie (dlzka skladieb, mix).
samozřejmě "nemůže"
MP nemůžu zodpovídat za vkus jednotlivých redaktorů, ani je nutit k nějakému "uniformovanému hodnocení".
..co se podělo s tou filozofií MP že aby si album zasloužilo 10/10 musí být novátorský a progresivní nejlíp v rámci žánru(viz debata u nových Deicide).....opravdu nevím jestli je nová fošna Therion zrovna ten svatej grál progrese a vzor pro to jak by mělo vypadat desítkový album....nebezpečnej precedens....podle mě prostě jen recenzent brutálně přestřelil protože za podobný načančaný předvídatelný odhrovačky co tady Therion už poněkolikátý servírujou se zlatá medaile podle mě nedává.....
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Vložit diskusní příspěvek