OPETH - The Last Will And Testament
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
kecy, Nostradamus je nejlepší deska Judas :o)
prp: Na to se dá udělaj jen tohle - ???? No Prayer mám opravdu radši než nová alba Judas. No a ? Já ho mám i radši než Dance Of Death i než ty Blazeovský srágory. Je to dobrá, syrovější deska. A hlavně obsahuje několik skrytých diamantů ("Tail Gunner", "No Prayer", "Bring Your Daughter...", "Mother Russia"...). Velmi dobrá avšak podceňovaná deska. Na "Demolition" neni nic co bych si zapamatoval. Pustil jsem si ho od doby co vyšlo asi jen čtyřikrát, ale nepamatuju se na melodii ani jedné ze skladeb, což je vzhledem k způsobu jakým hodnotím hudbu, věc naprosto zásadní - rozpoznat a rozporcovat album do skladeb. Když to lze - je album dobré, Když to nelze - je už horší.
To Kebik: Jmenuj 2 skladby na Nostadamus, které jsou vata.
Nezlob se strayi, ale pokud ti dává No Prayer for the dying víc než Demolition nebo Nostradamus, tak se opravdu nemáme o čem bavit..:-) A to že Resurrection považuješ za takovou perlu je jen důkaz toho, že jsi skutečně zaprdl.:-) Upřímně doufám, že Judas Priest už nikdy nenatočí album, které se ti bude líbit.
Tak k tomu Ironu:ten u mňa skončil v r.1984 po Powerslave a Metallica to u mňa nikdy nezačala.Nerozumiem tomu ako može byť niekto sklamaný s Nostradama,a keď niekto,určite nieje fanúšikom Priestu.Rozumiem tomu keď je niekto sklamaný s TWO,to bol prúser ako kráva.Jediné pozitívum bolo to,že Halford ukázal,že je všestranný spevák,skladateľ a textár.Myslím si,že kapela rangu Judas Priest zatiaľ svojich verných nesklamala ani s Halfordom ani s Ripperom,a za tým si stojím,nejaký piatok sa Priestu venujem.A ešte k tým rebríčkom:mňa to neskutočne zaujíma a myslel som,že tam niečo doplníte,rád by som sa niečo nové dozvedel.Zaujímalo by ma najma certifikácia albumov v Japonsku,Nemecku atď.Snáď niekto má aj tieto vedomosti.
Judašsky p.: Dnes si ho tedy poprvé poslechnu. Začínám být opravdu zvědav.
nezdrzuj, a naval tie cisla...
Pekarek: k nostradamovi len tolko, pzp potvrdi, ze som bol ked som sa dozvedel ze judasi idu robit concepcny album a este k tomu na 2cd, zhroreny!! nikto nenadaval viac ako ja, tvrdil som ze metalova skupina ktora heavy vymyslela a formovala, nemoze vidat nieco takeho, bol som nasraný 3 roky a ani som si nechcel nostradama kupit, ale nakoniec to dopadlo tak, ze ja najväčsi odporca koncepcneho albumu, som si ho po prvom vypocuti zamiloval a dal mu 10, a tym som ho dal na uroven defenders a british steel, je to neskutocne kde az metal moze zajst a opat to dokazali jeho tvorcovia judas priest.
Nechť sa tedy vyjádří...
neni to kompletne,
Judassky pomstitel zabudol uviest predaje jednotlivych albumov...
skvělá kapela, skvělý profil, skvělá diskuze - pořád jsem si říkal, co tomu ale chybí - a ejhle žebříčky, tak jsem moc rád, že je to konečně kompletní
Stray: s takovou periodizací i hodnocením souhlasím.
Stejně jako Judašský p. si myslím, že vydávat 2 CD byl spíše risk. Proto také hodnotím Nostradama tak opatrně, resp. zatím vůbec.
Jinak:
Fight - War ... 7,5
- Small ... 8
Two - 5,5
Halford - Ressurection - 8,5
- Crucible 9.
Stray:
Taky to cítím podobně.
Mám to holt speciální:
1. Iron Maiden (80-88)
2.Judas Priest (1976-90)
3.Iron Maiden (1989-92 a 2000-2008)
dlouho nic
4.Judas Priest (1997-2008)
dlouho nic
5.Iron Maiden (1995-98)
judašsky pomstiteľ
Ano s 1 CD verzí souhlasím. To byl význam mého příspěvku. Proto sem říkal že se mi nelíbí přílišná délka a málo vyrazných písní alá Angel Of Retribution. Ale aby to masy zaujalo tak to daly na 2 CD vycpali vatou a nazvali to opusem. Pro mě spíš opruzem. Judas nikdy nenahráli špatné album a každé album kromě Ripperovy doby až po Angel Of Retribution (včetně) mám rád. Ale Nostrdamus se jim dle mě nepovedl. Málo nápadů v příliž dlouhé stopáži.
judašsky pomstiteľ
Re: Já už nevím, tady mají snad někteří lidi vážnou psychickou poruchu :-D Nikdo nemluvil o progresivu a už vůbec ne od Seven Son nebo co si to zmiňoval. To co jsem psal bylo to, že na A MATTER OF LIFE AND DEATH se kapela POKUSILA o progresive a celkem se mi to líbilo - velice. Progresive v tomto směru u mě značí hlavně posun k větším instrumentálním pasážím a vyhrávkám. Což IM u mě splňuje.
To PZP:
Pokud značíš alba po Seven Son jako zbytečná tak se o hodně připravuješ. Pominuli skvělé Brave New World či Matter of Life and Death, tak i alba jako No Prayer For Dying či Fear Of The Dark jsou naprosto skvělá. Blazeova éra a Virtual XI je taky celkem dobrý - mnohem lepší než Jugulator či Demolition s Ripperem u Judas. Na druhou stranu lidi jako ty co prohlásí jedině staré alba po určité datum jsou nejlepší by stejně mektali i kdyby jim vyšlo Seven Son vol. 2, to by zase nadávali že hrají to stejný. Lepší je se od toho opustit a poslouchat to co ti muzikanti předloží a buď se ti to líbí nebo ne.
Mile mě třeba překvapila Metallica, která ze z alba na album vyšvihla téměř k dokonalosti. Lpět na starých věcech se nevyplácí. Ty můžeš poslouchat pořád.
Kebik: ked uz niekto nazve maiden a najmä posledny album ako aj dance of death alebo cokolvek od roku 1986 za progres, ja uz neviem, ked niekto povie ze nostradamus zaujal tym ze je to 2 cd, kur.. chlape preber sa, prave naopak ak by bol nostradamus na jednom cd, bol by este genialnejsi a pre metalovu obec zaujimavejsi, ale to by judasi nedokoncili jeho pribeh, preto 2cd, inak
war of words 9,5
smal deadly 7
two 5
ressurection 10
crucible 8,5
opravy:
McBrain
"lepší" nikoli "větší" album.
McBraine je podle mne výborný bubeník s velmi elegantním, jedinečným stylem.
Po Seventh už se kouzlo ztratilo, No Prayer i Fear a další alba s Brucem jsou velmi slušné desky trochu jiné kapely.
To co nedokázali JP ve vztahu ke své minulosti - důstojné navázání na její vrcholy v podobě klasických alb - se povedlo minimálně Halfordovi na Ressurection, přičemž Crucible považuji za ještě větší album, tam je dokonce posun.
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Vložit diskusní příspěvek