INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
hlavně to nesouvisí s tématem, jestli byli nebo nebyli v nějaký grupě tou lepší nebo horší částí. To je úplně zbytečnej krok stranou.
Prostě pohoršovat se nad Mustainem podle mě je úplně mimo mísu.
Můžu se zrovnatak pohoršovat nad jinejma kapelama, třeba kvůli Christ Illusion, což je album, který se mi zdá úplně nanicovatý a prázdný. Pak přijde lepší. A příště zase horší a nebo lepší. Můžu se na tom vozit a nebo nemusim, podle libosti. Ale jakej to má význam, nevim. Silný slova tu jsou úplně zbytečný, tyhle kapely mají svoje místo pod sluncem, docela dost svýho času dokázaly, člověk je rád vidí a v hlíně se neválej.
Cadaver: Právě že to v první půli devadesátých neplatilo vůbec, tehdy byl nejslabším článkem Slayer.:-) Ale jinak, klídek chlapci, já Mustainea respektuju, vydal nějakých 7 skvělých alb - jenom mě prostě to co dělá ted nic nedává. Je to nuda.
Jinak novej MACHINE HEAD - dnes ráno se to zlomilo - 10/10.:-)) Tak se dělá metal.
cadaver: to si rozhodně nemyslim.
nejslabší článek byl vždy Anthrax, ty do té čtyřky ani nepatří
to Girg
Proste a jasne povedané: Megadeth boli vždy najslabším článkom Big 4, platilo to v 90-tych rokoch a platí to aj teraz, nič viac za tým netreba hľadať.
Nechci tim říct víc než tolik, že Megadeth podle mě fungují na svůj věk v pohodě, což tedy přinejmenším po UA mi přišlo, že tak dost možná už ani nebude. Díru do světa dělali někde kolem Rust In Peace, to se opakovat nebude. Ale vidět je jako exemplární průser a být jejich existencí pobouřený, to mi přijde opravdu mimo, takový falešný moralizování.
no len je tam aj rozdiel že Forbidden má 5 albumov a Testament 9...
Ano. Bukanýři jsou jiná kapitola a Sodom taky.
Forbidden OK, spokojenost, jo. Máme comebackové album a ta kapela hraje živě. Kolik takových alb bude? Počkejme si. Třeba to fungovat bude výborně a třeba ne, fajn návratové album bych nepřeceňoval.
Testament mam hodně rád. A poslední album se mi líbilo a na novinku počátkem příštího roku se těšim a čekam od ní víc, než od Mustaina. Ale ani The formation... zdaleka nedosahuje výšin, kde byl třeba New World Order, nenamlouvejme si, že na The Formation Of Damnation by se nedalo otočit, kdyby to jeden zkusil. A stačí zaváhání na příštím albu a kapela taky dostane kaňku.
No tak o Bukanýrech vůbec nemluv (nebo o Manowar) to je zcela jiná kapitola.:-)) Ale přeci jen, člověk od MEGADETH čeká světovou prvotřídní kvalitu a té se mu po skladatelské stránce nedostává, proč to jde Forbidden, testament a jiným...a Megadeth se snaží lidem zaplácnout hubu nějakým Headcrusherem směšnym?:-) To má být jako repre song na celou desku?
Prostě ta kapela nesvítí tak, jako v první polovině devadesátých. To je jasný jak facka. Můžu se na tom točit a pokud přišiju Mustainovi černou kaňku, což je takový moderní postup, tak se na tom taky točit budu.
Kdekterá stará kapela je na tom podobně. Ale rozhodně, rozhodně to neni taková karikatura, jako třeba Kasparkovi bukanýři ke konci svý kariéry, vcelku bych řekl, že to Mustaine tak nějak táhne se ctí. Víc toho nečekam a víc nepřijde.
Stačí to? Nestačí? To je subjektivní věc.
Girg
absolutní souhlas !!
To si myslim, že je pohled na věc, kterej nemá hlavu ani patu.
A co třeba Voivod? Existuje ta kapela? Nebo neexistuje? Nebo jak? Vydojila nějaký starý nahraný pásky, nahrála (tři) alba, která jsou přinejmenším s otazníkem (v relaci k tomu, co bylo dřív). A třeba něco vydá a třeba to docela půjde.
A když jsem je viděl na chmelnici, byl to zážitek! Je to součást vzpomínek a mládí a nebudu řešit, jestli ta kapela zafunguje jednou za čas tak, že někde zahraje.
Megadeth zafungovali v O2 aréně taky bezvadně.
Ty starý kapely to prostě často takhle mají, samozřejmě, můžu se po nich vozit a hledat, na čem se otočim, to se najít v takový situaci dá vždycky a docela snadno, ale přijde mi to mimo.
Mám současnou existenci MEGADETH za podvod na fanoušky.
To na to asi nahlížíme dost podobně. Osobně od novinky nečekam nic. Ale jsem rád, že ta kapela tady je, no a třeba překvapí.
Ja osobne si myslim ,ze Endgame bola viac ako solidna doska.
Mam hrozne rad Mustaina ale uz sa akosi obavam od neho nieco ocakavat.
To je druhá věc, ani já si to nepustil ani nepamatuju. Ale je to zábavný album a průšvih vypadá jinak - zejména po UA bych to viděl kladně. Hledat analogii s, co já vim, Sodom, přeci nejde.
Souhlas ohledně obalu Youthanasie.
Endgame bol skvelý....na novinku sa teším :)
ty obaly ale mají fakt v poslední době otřesné (UA v tomto úplně vládne)..., přitom Youthanasia má jeden z nejkrásnějších obalů, co znám...
jinak od novinky nic nečekám, Endgame nebylo špatné, ale nějak jsem se k tomu od vydání nevrátil...
Ja som rad, ze vobec hraju a drzia sa ako tak :) Lebo ak tu nebudu a ich miesto nadobro zastupia "core-melo-emo" bandy, tak nam budu dobre aj tie "Endgejmy" a podobne :)
no to je ale setsakra rozdíl, no ne?
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Vložit diskusní příspěvek