INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
No ale ANTHRAX na rozdíl od Megadeth točí silné desky stále, pokud pomineme krizové období v druhé půli devadesátých let, tak tu máme po roce 2000 od nich dvě mimořádná alba, o kterých můžou Megadeth tak akorát snít. To už se můžem rovnou bavit o Sodom a Kreator, pokud tě uspokojí současní Megadeth, a to bychom opravdu nechtěli, že? :)
Je to MNOHEM lepší deska než UA (na jejímž stručném hodnocení se se Strayem shodnu, vlastně krom Washington... se tam nedá poslouchat nic).
Nesouhlasim s tím, že je na Endgame takový prázdno. Znovu: s vrcholem kapely (vlastně bych řekl vším, co bylo až po Youthanasii) to porovnávat nebudu, tam se to prostě už nikdy nedostane. Ale malér to opravdu není.
Můžem se dohadovat, jestli jde o "znouzectnost". To mi teda přijde, je je to víc, než jenom znouzectnost, prostě pohodový album stárnoucího pardála.
Jezis, ale ved to by sme sa mohli rovnako bavit aj o poslednom vytvore Anthrax, ze nema rovnaku energiu a "TO", čim disponovali ich prvé pecky :)
Megadeth je škoda hlavně kvůli tomu, když si člověk uvědomí, jakým instrumentálním potencionálem ta kapela stále oplývá. mě přijde, že desky zbytků točí už pořádně dlouho.
Já si to taky myslim. Je to album v pohodě. V době vydání mě dost potěšilo, protože jsem nečekal nic (po UA). Vozit se po něm můžu, samozřejmě, jako prakticky po všem od starejch kapel, od kterých nějaký novátorství nemá cenu čekat.
Samozřejmě ten problém je ve srovnání s vrcholnym obdobím kapely, do tehdejších výšin tohle nedostoupá. Ale to asi ani není možné, nehledě na to, že tenkrát byla docela jiná doba.
Já si neopak myslím, že Endgame přijalo hodně lidí překvapivě dobře.:-) Asi je to lepší deska než United. na té jsem zaregistroval jednu výbornou skladbu Washington is Next, na System asi čtyři, ale furt nevim o nějaké výtečné skladbě z Endgame? Poraďte?:-) Tuhle zrovna před dvěma týdny jsem si koupil origoš debut Killing... (protože jsem potřeboval doplnit - mám vše až do Risk) a uplně na mě dýchla ta zdravá energie, ta jízda, která tam ted vůbec neni. Co na tom, že ta deska byla prostě jen přípravou na ty další velký věci a nedisponovali žádným extra zvukem a produkcí? Prostě to tam bylo.
Neviem čo ma kazdy proti Endgame. Co by dali tuzemske kapely za taketo kvalitne cd v dnešnej dobe :)
No, dobře. Až to budu mít v ruce, tak se rozhodnu. Pochyby sdílim ze stejného důvodu, odhad něco napoví, ale dopředu si názor psát nebudu.
Jestli dělají dobře nebo špatně, nevim. Určitě ne nějak zásadně dobře, ale já jsem i tak rád, že tu ta kapela je. Je to tu lepší, tu horší, považovat to za katastrofu mi přijde laciné, nicméně. Souhlasim s recenzí k Endgame, jak ji napsal Darkmoor (hlavně s takovým tím "asi to musí stačit"): nic jiného než průřezovky už asi nebudou.
Přesto Endgame není malér a není to špatná deska, nakonec když se podívám na hodnocení redaktorů, asi si to myslej taky. Nadšením na záda nepadám, ale vlastně - United Abominations bylo album po mém soudu hrozné, tohle je příjemná změna.
najradšej by som bol, ak by Th1rt3en mal tento obal
http://cdn.wmgecom.com/production/media/catalog/product/cache/123/image/460x/9df78eab33525d08d6e5fb8d27136e95/m/e/megadeth_disk2_1.jpg
Posledny podareny cover mali na The System :) United bol prešpekulovany a endgame nezaujimavy. Novinka je tiez obalom nič moc.
United Abominations je čo sa týka obalovo za úplny shit...otrasná komiksová grafika....ani s albumom to nie je až taká sláva, pár svetlých momentov...Endgame je úplne o niečom inom, odosť lepší album a obal mi neprišiel ako najlepšia voľba, ale celkom v pohodke...Th1rt3eN je obalovo dosť biedne
Vždyť je to kompilace..., a ještě dílem doznaná:)
Nemůžu se zbavit domu, že Megadeth dělaj 15let všechno špatně. Naprosto mimózní rozhodnutí - kdykoliv, kdekoliv, ohledně čehokoliv.
Nu zdaleka nejsme tam, kde byly zlaté časy kapely, že. Upřímně mám Megadeth rád a rád je mam i přesto, že poslední alba jsou taková nemastná/neslaná. V O2 Aréně byl Mustaine dojemnej a jeden zavzpomínal na mládí.
Nicméně. Majstrštyk bych od novinky nečekal, ale nepišme odsudek dopředu. Uvidíme, co z toho bude. United Abominations je album, které se mi nelíbilo vůbec, prostě podle mě průšvih. The System Has Failed ale má své klady a Endgame vůbec není špatná. Že nemáme v ruce Rust In Peace nebo Youthanasii, to víme všichni, ale s tímhle albem se kapela poprala se ctí a jako odpad a ocásek žánru to fakt nevidim. Ovšem, chybí tomu vývoj a unikátní xicht přinejmenším proto, že je to takové "průřezové", ale průšvih vypadá jinak.
Repka a absurdní částka? Tak Whiplash aktuálně vydávající u "majoru" Pulverized a především pak zcela neznámí Eliminator jsou v tom případě milionáři:). Vždyť by to pro něj byla reklama.
To co se u MEGDETH děje od odchodu dvojice Menza/ Friedman je pro mě hrozný zklamání, ve všech směrech, z mé možná i nejoblíbenější metalový kapely (90-95) je rázem odpad - ocásek žánru, kterého by snad sejmuli i SACRED REICH kdyby to dali dohromady.
Repka za to stojí. Je to génius. Nevim k čemu je vydávat poslepovaná alba ze zbytků opatřená zahnojeným obalem, který nic nevyjadřuje, neznamená?
Pro Straye
...tak tak, je to obrovská škoda. Endgame se moc nepovedlo. Škoda, že se na United Abominations nedomluvil s Repkem (Repkou), který dělal právě tebou zmiňované majstrštyky. Tehdy Dave tvrdil, že si prý Repka řekl o naprosto absurdní částku.
Portfolio pro připomenutí: http://www.humandeath.de/Repka_Arts.htm
A podruhé v řadě doslova odpuzující obal, jakoby měl Dave nějaké psychické problémy a začal se v nejdůležitějších momentech pro jeho fanoušky otáčet zády. Už Endgame šokovalo doslova sračkovým obalem - kde byly kulisy ale nějaký hlavní objekt chyběl. U kapely, která byla známa také vynikajícími obaly (Peace, Rust, Countdown, Youtha...) je to zarážející.
Třináctka
Už jste asi četli na Blabermouthu nebo na oficiálních stránkách kapely, nicméně playlist 'Th1rt3en' vypadá následovně:
1. Sudden Death (ze hry Guitar Hero či NeverDead)
2. Public Enemy No. 1
3. Whose Life (Is Irt Anyways?)
4. We The People
5. Guns, Drugs & Money
6. Never Dead (ze hry Guitar Hero či NeverDead)
7. New World Order (na remasteru Youthanasie)
8. Fast Lane
9. Black Swan (bonus na United Abominations)
10. Wrecker
11. Millennium Of The Blind (na remasteru Youthanasie)
12. Deadly Nightshade
13. 13
No, trošku se bojím... Do té doby, než jsem si tohle přečetl, tak jsem se hodně těšil. Deska vychází 1. listopadu.
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Vložit diskusní příspěvek