OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nechápu s čím máš problém? Potřebuješ číst pouze oslavné komenty? K čemu? Pokud se ti nová deska líbí, tak jí budeš stejně poslouchat a může ti bejt ukradený, že někomu jinému ne. Já jsem pouze napsal důvody, proč se mi nelíbí, toť vše.
fobiazine :)
... hmm a jelikož již došly báchorky o retru :), máme další Téma na "originální" komenty ... tedy Holmes ... no nic ... doručuji Fobii (nejen :), kde prezentují, komplexní pohled na PL a TPW ... včetně trefného označení žánru ... fakt bravo ... přesně jak to vnímám i já ...
Naživo to není žádnej zázrak, ale na albech je jeho čistej hlas opravdu příjemnej. To se bohužel nedá říst o jeho současné hrubší poloze. Na prvních třech albech měl jeho brutální zpěv sílu, teď z toho mám pocit že to tlačí někam, kde to není pro něj absolutně přirozený.
Holmes nevie ani bručať ani kvázi "čisto" spievať. Inak hudobne je PL fajn kapela.
Debut také moc rád nemám, PL poslouchám až od Gothic.
Pro mě je zkrátka Holmesova mručivá poloha hlasu velmi nepříjemná a to jinak mám jeho barvu hlasu opravdu rád.
PL uměli vždycky napsat pěkný skladby a tentokrát mám pocit, že i hudebně je to velmi průměrné.
Ked toto by bolo pod 5, kolko by si dal debutu Losr Paradise? Lebo myslim ze TPW je urcite lepsi :)
Tak pro mě je to po prvních posleších totální trefa vedle. Kvůli Holmesovu mručení ( ani bych to nenazval death vokálem ) je pro mě poslech novinky doslova utrpení. PL mi vždycky přišli nejlepší když tolik netlačili na pilu, takže tohle album asi opravdu není pro mě.Skladby jako Flesh From Bone anebo Beneath Broken Earth jsou pro mě naprostý kokotiny a ani zbytek až na vyjímky není taky o moc lepší. Dám tomu ještě čas, třeba se to nějak vyvrbí, ale pro je to první album od PL kde bych šel s bodováním pod hranici 5 bodů.
TPW není retro :)
wikipedie retro: Retro je obecné označení pro něco minulého, zaniklého, bývalého, může se jednat o označení pro cokoliv zpět v čase.
Prostě jak říkám, pokud se hovořívá v souvislosti s PL o retru je to tak trochu přezíravé a nepravdivé. A to si kapela s třicetiletou historií během které definovala styl nezaslouží :):). Neboť za retro lze případně označit někoho nového, kdo úmyslně tvoří něco co čerpá z historie, nikoli kapelu, která se může volně pohybovat v celé své historii. A řečnická otázka na závěr zní: "co v současném metalu není retro ? .... není vlastně metal jako žánr, již retrem" ... Prostě TPW je fajn překvapení a není to retro ! :)
Retro, čo ja viem...Podľa mňa nahrali proste riadne temný a zároveň melodický album s jemným death/doom metalovým nádychom (najmä vo vokáloch), tak ako avízovali. Úplné retro to teda určite nie je. "The Plague Within" beriem ako ďalší vývojový krok (aj keď trochu naspäť) v kariére tejto skupiny :) Experimentálne chúťky si už dávno uspokojili a myslím si, že jedenkrát si môžu dovoliť takto zaspomínať na deväťdesiatky. Nabudúce prinesú zase niečo iné :)
Rozhodně to je retro, ale zábavný.
Pri počúvaní skladby Punishment Through Time som si spomenul na Crowbar. Pre PL rozhodne zaujimavý zdroj inšpirácie :)
jakožto sběratel veškerých dlouhohrajících i singlových kotoučků PL a ve stejném duchu i dalších, dnes již, krápníků, které začaly růst v druhé polovině 80 let minulého století, kladu si při každém novém CD PL stejnou otázku. Proč se vždy objevují komentáře o nudě, plagiátorství, retru, atd. Obecně lze říci, že v gotickém metalu neexistuje vytrvalejšího hrobaře v jehož chmurném díle se i tu a tam objevily záblesky jisté geniality a nadčasovosti. No a po mnoha letech, kdy lze s určitostí tvrdit, že na teritoriu, které PL zaměřili, jde prostě o praotce, již zdaleka nečekám a ani nechci nějaké pokusy o cosi. A zároveň mi vůbec nesedí přezíravé označení retro. TPW jsou naprosto klasičtí PL. Více se zde vzpomíná na DT než na Host. A to je tak tak všechno co lze k tomu říci. Po řadě poslechů se nabízí klasická bodová škála (nesmyslná) 5 - 10 bodů. Více méně dle subjektivního pocitu autora a jeho vztahu ke kapele. Tak co třeba 8 / 10.
PL boli pre mna dobri v casoch experimentovania, (one second, host, ciastocne believe in nothing a draconian times) tvorba pred tymto obdobim ani po nom, ma neberie.
Čekal jsem mega průser, a je to celkem v pohodě. Tragic Idol mě ale bavilo zásadně víc, novinka je až moc okatý a polopatický retro.
Ja som objednával naslepo, keďže sú PL moja srdcovka a neveril som že by vypustili nejakú shitovku :) Po dvoch počúvnutiach som spokojný, má to silu! Jednoznačne ďalší dobrý zásek v diskoške. Taký nášup aký predviedli vo Flesh From Bone by som od nich nečakal :)
Novinka "The Plague Within"
Nečekal jsem nic, a dostal jsem víc. Mne se novinka dost líbí a je na můj vkus (Paradise Lost) tak akorát tvrdá a tak akorát melancholická. Prostě takto jsem si já vždycky představoval doom metal v donách, kdy jsem ještě poslouchal z 99,9666% death metal. Nový cd mi přijde jako celek to nejlepší, co bylo od PL nahráno po Symbol Of Life. Mimochodem rozdíl v zmíněných deskách je co do "stylu" z mého pohedu markantní a přesto mám obě rád (troufnu si tvrdit už nyní, The Plague Within poslouchám v kuse 3 dny a zatraceně si jej užívám.)
fajn
TPW jsem večír trochu naposlouchal. Teda jezdil u toho ještě se svou T-54 a tak jsem si tu a tam neuvědomil, které je století. Ale jako srdcovku to beru. Podobně jako letošní Moonspell i toto je fajn. :)
To je hrozna blbost ten song vetsi cipovinu jsem neslysel porad dokola jeden nudny riff ....☺
Tak naopak mě se to líbí, tak nějak jsem čekal, že to bude znít.
I když osobně mi více sedí poloha z Tragic idol, přesto, má se jednat o návrat ke kořenům a tak to respektuji a považuji za zdařilé.
U návratů ke kořenům (čili nevím kam dál - tak vykradu svoje začátky,) se povede pro mě tak jedna deska z deseti..
První zveřejněnej song mě bavil, tohle je děsný..
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek