THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Hudebnici - ver nebo ne - jsou v prvni rade lide. A tak nekdo nazoru/uznani klade vetsi duraz nez druzi a naopak. Uznani v ramci zanru od koho... ? ... jinych (pod)prumernych hudebniku, kritiky, posluchacu? Bavime se obecne nebo o mainstreamovych mrdkach nebo o cem ?
vike:
No nevím, kde jsi tohle všechno v mém příspěvku vyčetl, nevím, že bych tam psal něco o nějakých milionech na kontě, psal jsem pouze o uznání v rámci žánru. Nemyslím si v žádném případě, že by to byl "hlavní hnací motor" těch muzikantů, ale taky si myslím, že každého člověka (ať už dělá hudbu nebo cokoliv jiného) určité ocenění jejich práce potěší (i když navenek dělají, že jsou nad věcí a nic to pro ně neznamená).
??? Takze hnacim motorem treba vsech zamestnanych je co nejvice penez a uznani okoli? Hnacim motorem vsech sportovcu 8 zlatych z OH a miliony na konte (drtiva vetsina z nich uz na zacatku vi, ze je to cira utopie)? ???
vike:
Myslel jsem "optimální" hlavně pro tu kapelu. Myslím, že málokdo začne hrát hudbu a zakládat kapelu s tím, že jeho desky nebude nikdo kupovat a na koncert mu přijde deset lidí. Myslím, že většina muzikantů, kteří do hudby vkládají obrovské množství času a energie, očekávají aspoň nějaké uznání minimálně v rámci žánru, který hrají. Pokud někdo dělá hudbu čistě pro své osobní potěšení, tak moc nechápu, proč by se měl snažit točit desky a pořádat koncerty, když ho reakce a názory ostatních lidí vůbec nezajímají.
Stray - [27.12.2013 12:02]
AMEN
Mě na death metale chutí ten najstarší.:) Tzn. co vzniklo na přelomu osmdesátých a devadesátých let.
Stray
Ten lekar bol iba priklad toho ako tazko je uspech meratelny:)
Stray
S tym deathmetalom robis velku chybu:) Ono totiz v tom najmainstreamovejsom deathmetale tu ceresnicku nikdy nenajdes. Krasne na DM je prave to, ze ma tak vela podzanrov. Niekomu chuti technickejsi, niekomu brutalnejsi, niekomu hupavejsi, niekomu rychlejsi atd. Osobne si dam radsej techno ako Amon Amarth atd
Ricardinho: Hele o co ti jde? Mám tomu co jede do Afriky doporučit očkování a popřát hodně štěstí? :-) Extrémní hudbu neposlouchám do detailu z jednoho prostýho důvodu, protože mne až na pár vyjímek nebaví.
uspesch ~ x stranek debaty na Metalopoli //:=]
Stray
Pomenuvas to neuspesne kvoli tomu, ze neprerazili. To je dost kontroverzny postoj:). Mozno si isli svoje a boli uspesni vo svojom ponimani. Co je uspech? Je to nemecky lekar, ktory vykonava svoju prax v rodnom Nemecku za velke prachy, alebo ten co to ide robit zadarmo do Afriky a hrat pri tom Bacha?:D
Optimalni? Proc? At si kazdy hraje a posloucha, co chce... Pro spoustu lidi neni hudba nic nez jen kulisa/podmaz k pro ne mnohem zajimavejsim/potrebnejsim cinnostem.
Jde o tože v těch měkčích žánrech se pohybuju mnohem víc do hloubky a probírám se větším počtem nahrávek, kde objevuju dobré věci i mezi uplně zapomenutýma věcma, naopak u extrémnějších žánrů si vybírám jen některé třešničky z nejmainstreamovějšího hrotu toho obrovskýho zmrzlinovýho poháru brutální hudby. :-)
Optimální samozřejmě je, když kapela hraje kvalitní a originální hudbu a přitom je schopná oslovit i širší masy posluchačů, ale kolik takových dnes je? Doby, kdy žebříčky prodejnosti ovládali Hendrix, The Doors, Pink Floyd, Rush anebo King Crimson už jsou bohužel dávno pryč.
Pro mě osobně vzhled muzikantů v podstatě žádnou roli nehraje, ale objektivně musím uznat, že i v metalu je ta image kapely hodně důležitá. Nevěřím, že by třeba Mercyful Fate získali v 80. letech takovou popularitu, kdyby King Diamond pokaždé na pódium naklusal ve vytahaných teplákách, s rádiovkou na hlavě a celý koncert odzpíval s rukama podél těla a s lhostejným výrazem v nenalíčeném obličeji. :-)
Poslouchám spousty skvělých a zároveň neúspěšných kapel, jenom to nejsou kapely deathmetalové, ale třeba garážrockové. Mám třeba poměrně solidně zmapovanou skandinávskou rock´n rollovpou scénu předešlé dekády. Ty kapely rozhodně neprorazily.:-)
na Strayakov predosly
Jasne, to chapem, ale opat to stavias do pozicie bud-alebo. Otazka je, ci by sa ti mohla pacit aj kapela na ktoru tych tisic ludi nepride. Ja v tom problem nevidim, vsetko je o tom aky metal preferujes. Stadionove veci typu Motley Crue, Guns n' Roses atd sa nedaju porovnavat s deathmetalom, blackom alebo inymi UG zanrami. Vela DM kapiel ani na vrchole nezaplni ani tych 1000 ludi a co? Su horsie pre to, lebo ich hudba neni taka lubiva pre velke publikum?
Ricardinho: Intoši a hipsteři v metalu nerozhodují o ničem, jejich názor byl vždy minoritní a nic neovlivňující.
Jakmile propadnes videum a hlavne zivym koncertum, tak image/xycht/show nabyvaji na dulezitosti... nebo pokud kapela/zpevacka slouzi jako masturbacni totem //:=]
Ricardinho: První musí mít kapelasvé kvality, svůj ksicht a samo musí být ve svém stylu konkurenceschopná, když ne nejlepší, pak jedna z nejlepších. Image je pak jen takovej příjemnej bonus, kterej však výsledek taky ovlivní. Starý GUNS N ROSES taky vypadali dobře a nikdo je nemůže hodit do škatulky k Backstreet Boys, ne? Prostě si musí spolu sednout spousta věcí, včetně té image, když je vypiplaná jen image, je to špatně, samozřejmě. Když se naopak na image sere také to není dobře.:-) A jestli ocením víc (1.) alba jako třeba Use Your Illusion I.-II. od zmíněných GUNS N ROSES, Mellon Collie od Smashingů, a další věci co byly hudebně promakaný, měly hitovej potenciál (staly se i úspěšnýma), takže si zároveň získaly široké zástupy fans, nebo naopak (2.) desky kritikou všeobecně brané jako "kvalitka", o které však naopak neprojevilo zájem příliš posluchačů - kupříkladu alba BEYOND TWILIGHT (dosad si dle libosti jakoukoliv kritikou vyzdvihovanou kapelu, na kterou ti nikdy nepřijde tisíc lidí) , tak říkám jednoznačně - ty první alba, kapely, SUBJEKTY jsou pro mne mnohem mnohem výš.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek