THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Neskutocne smutne, je mi jej neuveritelne luto:))). Keby radsej charaktery neschopne vyrovnat sa s vecami vyhladali odbornu pomoc namiesto fetovania, hned by bol svet krajsi. A teraz zase do mna picujte, ze som napisal spravnu vec:)
Podle mě jen prostě neustála úspěch SP. Vždyť kolik jí bylo v době Meloun Kólie? 27, 28? V době Siamskejch ještě o dva míň...to s člověkem zamává...někde jsem viděl fotku z roku cca 98´kde šňupe s Mikkeym Rourkem ...známou to hollywoodskou firmou...ani "despota" Corgan to nedokázal ohlídat.
Stray - [22.12.2013 20:02]
D´Arzy Wretzky si už taky něco naseděla v lochu, ale co se dá dělat.. musí bojovat.
Nikdy nevíš co s tebou může zacvičit tak, že se zázem zhoupneš do sraček. Z mý zkušenosti, nepříjmený věci se nezjevují postupně, ale najednou.
Někdy to je opravdu otázka sekund a tvůj život dostává mnohem jinou dimenzi.
Hudba fajn, Corganův vokál mě vyloženě irituje (alespon to, co jsem slyšel).
D´Arzy Wretzky teď. Smutný příběh..."hovoří se o 18letech na koksu" nebo o "zdravotní nezpůsobilosti vykonávat profesi muzikanta"...tak si vyberte.
http://www.side-line.com/images/uploads/february14052011.jpg
Tak to pak jo :-) ...a Joey DeMaio se vosypal! :-)))
Corgan byl sympatak, ale tak v kapele byli i Iha a D'arcy, ty koumaku //:=]
"Holky ujížděly na Smashech"...no dobrou chuť, při pohledu na Corganův prasečí ripák, tenhle alterna dívčí bizár jsem nikdy nepochopil.:-)
Ty Machiny maj obe dve silenou stopaz.
Jediny co se imo na Zeitgestu dalo byly bubni, ale to je troska malo.
Kluci ficeli na Mudhoney, Soundgarden, Afghan Whigs, Melvins, AIC, FNM, Soniky, Dinosaury atp... holky ujizdely na Smashnech a Nirvane //:=]
vike - [22.12.2013 11:29]
No je tedy pravda, že ty holky co jsem znal s touhle kapelou problém neměli, ale to v té době neměli ani s PEARL JAM, NIRVANA atd...
Jinak při poslechu "Machina" si na jednu takovou pěknou rád vzpomenu.
Kromě toho úletu s Kaleidoskopem, mě ty jejich alba zas tak koprový nepřijdou.
"Adore" je výborná deska, tahle je fakt pro holki :-).
Po Adore sli uplne do kopru a samozrejme to byla kapela hlavne pro holky //:=]
Naathir - [22.12.2013 10:24]
Ságu “Teargarden by Kaleidoscope” jsem taky nepochopil, opravdu dost nezáživný
“Zeitgeist” určtě není jejich top, ale není to špatné album. To jsem si však nemyslel v době jeho vydání, to jsem taky nemohl hřejivého slova. Nicméně místo na slunci si našlo, a to je nakonec dobře.
“Oceania” je však o dva body lepší a té jsem dal 7,5.
Motani v kruhu je jeste velmi mirny vyraz pro takovy priserny hovadiny jako Zeitgeist a Teargarden by Kaleidoscope.
Goblin: ano, samozřejmě, chybička se vloudila a James Iha je především kytara. Snad to někdo zodpovědný opraví.
THE SMASHING PUMPKINS jsou tou kapelou, která se buď miluje nebo nenávidí.
Jsem rád, že jsem z té první skupiny, protože bych se bez nich nedostal k jiným žánrům, které jsem do té doby nevyhledával.
Prostě musí sednout a mě se navíc líbí jejich celá, hudebně poměrně rozmanitá diskografie (ty věci co vycházely na CD).
Nepopírám, že měly období, kdy se motaly v kruhu.
Určitě mi nepřipadají jako nesmělá kapela (“pro holky”) a to kvůli kvantům masivních kytar (ref. následující 2CD-Mellon).
Zpěv asi může být problém, ale jsme tu pořád jednou nohou v shoegazingu (ref. i CD Adore).
...
James Iha - vokály a pokud se nemýlím i kytara.
Tahle kapela je svým způsobem hrozná a zároveň roztomilá, jako malá holčička, když imituje před zrcadlem svoje idoly, ale stalo se, jednu dobu jsem to měl na dochucení k Mudhoney, SG, AIC a podobným a nikdy to nebudu úplně odsuzovat, i když je to nahřáté na podezřelou teplotu, zpěvák kráká, hudba se stydí, prostě imitace, ale stejně je to dojemný, škyt, jak říkám, tenkrát holky poslouchaly buď tohle nebo britpop nebo 2 unlimited, Twenty 4 Seven, Pharao nebo o něco lepšího Maxxe.
Já jsem Smashing Pumpkins nemohl roky přijít na chuť kvůli zpěvu. Naštěstí to roky obrousily a dnes je mám i docela rád. :-)
Kapela, co se dostala do širšího zorného pole právě v tom roce 1993, a kterou jsem tehdy z celého srdce a od prvního momentu nenáviděl. :-) Nezbývá než doufat, že bude i recka na skvělou dvojku PEARL JAM "Vs"...?
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek