Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Hmm, Jon Schaffer je ve vazbě mimo jiné za násilné vniknutí do Kongresu a použití pepřového spreje na jeho policejní ochranku. Možná i to vysvětluje, proč už alba jeho životního dítka a mateřské skupiny v jednom stojí delší dobu za starou bačkoru.
"Karanténní" nahrávka branické legendy představuje pohodovou kolekci předělávek punkových a jiných klasik, jíž vévodí kouzelná "Já jsem Aleš" německých DIE TOTEN HOSEN a naopak schází možnost pustit si jí pěkně nahlas s přáteli u točeného pivečka.
Moderní Sherlock přivedl původního hrdinu do současnosti. Francouzi vzali přistěhovalce, který si na Lupina jen hraje a na motivy jeho triků skládá svoje vlastní v honbě za pomstou. Jednohubka,co bez přemýšlení slupnete raz dva. Dalších 5 dílů snad brzy.
Doporučení umělcům je jasné: nevydávejte desky v prosinci! Tak se do naší prestižní Valhally nemusíte dostat, což s sebou nese výrazně negativní následek v rovině prodejnosti. Kubíci tuto chybu udělali. Jinak by se v anketě umístili. U MI hodně vysoko!
INTERLOPER jsem dosud bral jako současné pokračovatele CACOPHONY, neboť jejich instrumentální nahrávky jsou prostě fenomenální. Po podpisu u Nuclear Blast vydávají EP už se zpěvem, který jejich hudbu "zjednodušil". Tak snad to nebude na úkor kvality...
Jak asi mohou znít Japonci CONCERTO MOON, když si píší neoclassical metal? Pokud tipujete mix Y. Malmsteena a RAINBOW v poměru, jakého se drží třeba AT VANCE, tipujete správně. Plus disponují navíc hodně ukvičeným zpěvákem. Raději pojďme dál...
Deska, kterou jsem hodně točil kolem Vánoc. Uklidňující indie folk se špetkou psychedelie, který mě dokázal i v předvánočním všeobecném shonu vrátit do kolejí klidu. Navíc Švédsko viď. To není jen kvalitní death metal.
Debut mezinárodního symfo-metalového spolku, jemuž velí česká pěnice Viktorie, nezapře někdy velmi slyšitelný autorský rukopis Heriho Joensena (TÝR), nabídne díky tomu i pár pěkných melodií, ovšem žádnou zásadní díru do světa proto nejspíš neudělá.
One man projekt Dannyho Mulligana přináší hned zkraje roku počin hodný čelních míst letošních výročních žebříčků. Stylová všehochuť zahraná a vyprodukovaná s obrovským nadhledem. Skoky mezi melodickými žánry, které fungují pro píseň. Velká paráda!
Vikingové jsou u konce. A to nejen s dechem, ale seriál konečně dospěl k závěru, který si však ve své rozpačitosti v ničem nezadá s posledními několika sériemi. Pár známých postav, něco umírání. A teď spin-off, další seriály z prostředí a dojíme $ dál...
Poctivá staroškolská emařina model devadesátky. Trochu ohraná šablona, ale se srdíčkem na správným místě. Od atmo-postrockových pasáží přes emo-violence až k branám černokovu. Plus české texty. Tohle dycky potěší.
Nejnovější zářez z kuchyně plzeňských démonů zaujme solidní náloží melodického černého kovu stejně jako dokonalým, kompletním šumavským konceptem, jenž hodnotu alba jistí velmi suverénně. Žebříčky za rok 2020 se holt budou muset ještě přehodnocovat.
Zhudebněný klid. Postrock/ambient, který jsem za poslední měsíce opravdu potřeboval. V poslední dny jediná hudba, u které si opravdu dokážu odpočinout a uvolnit se. Zenová zvuková magie.
Zapomeňme na všestranné úlety. Vytáhly se dema z 80. let. Z nostalgie? Ten thrash punk, nebo co to je, je slušně zahraný, ale "Anarchy Up Your Anus" už se nikomu neuděje. Leda tak Ripovi a Radical Cutovi. A unavený Lombardo ty rudimenty opravdu nemá.
Berlínští mystici dokázali stoner-doomové postupy zabalit do zhulenecké psychedelie šedesátých a sedmdesátých let. Výsledkem je košatě prokreslená poctivá kytarovka, která zní jakoby RED FANG byli na Flowers Power tripu uprostřed Váránasí.