VENOM - Zklamání
Víte, že jsem fanoušek komixů a píšu sem o každé míšovině, co na toto téma jde do kin. O to víc nový VENOM bolí. Jde o NEJVĚTŠÍ ZKLAMÁNÍ od počátku nového filmového Marvel multiversa.
TOMB RAIDER - Když se boule neboulovatí
S překvapením jsem zjistil, že byl natočet další Lara film. A protože odkazuje na povedený restart herní série, v hlavní roli počítačově běhá, skáče a padá vychrtlá Alicie Vikander s babyksichtíkem. Jinak klasická Indy záležitost, jednou se vidět dá.
THE DARK THIRD - Even As the Light Grows
Album, po jehož poslechu se ptám o jakou že hudbu to vlastně jde? Atmosférické pasáže, klavír, temné industriální plochy, art rock míchaný s post-black vlivy, jazzové rytmy? Melodie ve zvláštních aranžích. Nepředvídatelné stylové změny. Tohle bude oříšek.
JEFFERSON AIRPLANE - Surrealistic Pillow
V rámci piety za zesnulého Martyho Balina si znovu pouštím tento skvost. Z dnešního pohledu se může dostavit pocit nenasycení v důsledku omezených možností rockové muziky 60. let, i přesto však album stále skvěle funguje nejen jako dokument své doby.
RIVERSIDE - Wasteland
Po nás pustina. Další dávka progové melancholie, tentokrát opatřená zvláštním historickým (snad renesančním?) nádechem. Hudba Poláků se zase jen jemně vlní jako hladina jezeru v lehkém vánku. Moje seismografy hlásí pozoruhodné album na hluboké zkoumání.
A FOREST OF STARS - Grave Mounds And Grave Mistakes
Piaty album viktoriánskych čudákov sa zdá byť pre náročného poslucháča opäť lahodným sústom plným tajomných zákutí čakajúcich na objavenie. V prvotných dojmoch na sebe materiál nedáva poznať zásadný posun, no sychravé jesenné večery určite odhalia viac.
MADDER MORTEM - Marrow
Očekávaný vrchol letošního roku zatím trošku jako celek drhne. Ale pokud se poslech starších desek těchto Norů zpočátku nepodobal vysrknutí morkové kosti, vždycky to nakonec vyrostlo. I letos lze očekávat to samé. Cítím to.
U.D.O. - Steelfactory
Vypadalo to, že se Mr. Dirkschneider už na doživotí zasekne v nekonečné smyčce přehrávání starých Acceptovských klasik. Jenže starý lišák všechny překvapil a v podobě "Steelfactory" vydal album, které je důslednou poctou jeho bývalým chlebodárcům.
BAPTISTS - Beacon of Faith
První dojem - krutopřísně dunivohrubá a krasotemná kamenodrtící mašinosekačka. První dojem nevydržel dlouho, trochu to vychladlo, přesto je tahle kombinace hardcore, metal, crust a stoner stylů od dřevorubců z Vancouveru zajímavá. Hobluje to jako sviň.
GOD IS AN ASTRONAUT - Epitaph
Rozjuchanost starších nahrávek je definitivně pryč. Irové se stylově nadále drží post-rockového kopyta, ale znatelný posun v atmosféře směrem k zasněnému klimbání dodává jejich hudbě nový životaschopný budič. Věc, jejíž hodnocení postupně roste.
BOTCH - American Nervoso
V rámci našeho seriálu 20ti letých vykopávek jsem se po letech vrátil ke klenotu. Album nezestárlo ani o rok a zní současněji než mnoho math metalových kapel dneška.
Rock History - 1966
Spojení rockové prehistorie a moderních technologií aneb v jedné ruce aktuální číslo tohoto výborného almanachu a ve druhé mobil, kterým si z Tidalu streamuji alba, o nichž se zde dočtu. Škola hrou, to mám rád. Stejně jako tento časopis.
CRIPPLED BLACK PHOENIX - Great Escape
Tradičně výživnou porci muziky letos připravili tito Angličané. Nesnáším přirovnání čehokoliv k floydům, ale tady prostě nejde jinak. Rozsáhlé "gilmourovské" plochy pokrývají velkou část této komornější nahrávky. Její vstřebání tak zabere nějaký čas.
GET YOUR GUN - Doubt Is My Rope Back To You
Z mé strany zpočátku opomenutá loňská nahrávka nesrší takovou rockovou živelností, jako debut tohoto dánského bratrského dua. Spíše se komorně pohupuje v depresivních náladách a do popředí ještě více tlačí podmanivý hlas Andrease Westmarka. Funguje to!
PŘEDEHRY K DUNĚ - Atreidové, Harkonnenové, Corrinové
Po letech prášení jsem z knihovny poprvé vytáhl tuhle trilogii, v níž se B. Herbert, syn původního autora DUNY, společně s K. Andersonem vrací do otcova světa, aby dovyprávěli, co Frank už bohužel nestihl. KOMU? V jejich podání plytké čtení na dovolenou.