YAKUZA - Sutra
Po úvodní hodně tragické skladbě se návrat vyhlášených post hardcore/metal bouřliváků YAKUZA nese trochu i v duchu reminiscence na jejich starší počiny. Ale ten zpěv, s tím mám prostě problém.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Po úvodní hodně tragické skladbě se návrat vyhlášených post hardcore/metal bouřliváků YAKUZA nese trochu i v duchu reminiscence na jejich starší počiny. Ale ten zpěv, s tím mám prostě problém.
Překvapivě povedený debut, kde je silně patrný deklarovaný obdiv ke vzorům jako ANEKDOTEN, PORCUPINE TREE, KING CRIMSON, OPETH a NEAL MORSE. Kombinaci těchto vlivů Norové poskládali do působivého koncepčního alba, kde se potkaly uvěřitelné emoce, výborná instrumentace i skladatelský um.
Prázdniny jsou zde a s nimi okurky. Pokud nesledujete, mrkněte občas na náš www.facebook.com/metalopolis. Tu a tam se tam objeví vzpomínka na nějaké polozapomenuté, leč stále výborné album, které se nám točí v playlistu. První balonek byl vypuštěn.
Až na záverečnú úľavu v štýle JESU je "Purge" po samý okraj plná natlakovaná nádoba, nekompromisný dokument Justina K Broadricka o vyrovnávaní sa so sebou samým, čiernočierny výron plazivého blata: TO ISTÉ/TIE ISTÉ/NEZMYSLY/BEZ ZMYSLU/NIČ/NEDÁVA ZMYSEL...
Snad to měl být po "Cleave" další pokus o návrat k důrazné melodice, ale tu energii a hitovou potenci, která mě kdysi upoutala na desce "Troublegum", to prostě nemá. Trochu omšelý a vyčerpaný rockec, kterému zůstaly díky hutnější podobě zbytky charisma a tak se to ještě stále dá poslouchat.
Naprosto strhující progové album, které je otevřené všem možným přístupům k žánru od nepravidelných hutných džn džn sekaček, přes epické power metalové výlety z minulho století až po MARS VOLTOVSKÉ taškařice.
Podle hudby byste tuhle partu asi usadili někam na americký jihozápad, stoner rock s country vlivy, foukací harmonika, valivé blues, ozvuky jižanského rocku. Jenže oni jsou to Srbové. Ale to vůbec nevadí, protože jim to super šlape.
Velké překvapení ze Švýcarska. Nová deska HEROD je bravurní forma moderního agresivního metalu. Něco jako kombinace CULT OF LUNA na steroidech s riffovou intenzitou FEAR FACTORY. Nespoutaná řezničina, které ale nechybí ani emotivní síla. Nominant mezi desky roku.
Dneska do Spáleného Poříčí dorazí v pravém papamobilu Papa Emeritus IV. a bude se světit místní louka, takže každá dobrá věřící ovečka, co správně přejímá odpovědnost za nejlepší pastvu a kritizuje své stádo, když sejde z cesty, by tam neměla chybět!
Česká hymna jako intro a pak zkáza a zmar. Syrová směs sludge a doom temnoty, post metalové uřvanosti a drone zahulené a mlžné rozvláčnosti. Zvuková katarze, která evokuje staré NEUROSIS nebo vyhrocené Belgičany AMENRA. To jsou SUNROT z New Jersey.
Tihle Italové vězí až po uši v nekompromisní brutal death řezničině a s tématem sumerského ďábla a občasně slyšitelnými orientálními vlivy tak trochu připomenou i věhlasné NILE. Ale jsou i dostatečně jiní a především působiví. Šlape to, šlape.
Příjemná reminiscence na loňský podvečer u brutalassaultovské Bastion Stage, kde se tihle Norové vytasili se zajímavě znějící kytarovým metálkem s drobnými náznaky avantgardy. Album roku z toho, pravda, nejspíš nebude, ale jak říkám, poslech příjemný.
Nevím, koho kalifornští fešáci zamýšleli tímhle podivným albem oslovit, ale jejich tradiční fanoušci to nejspíš nebudou. Jasně, tvrdá scéna potřebuje nový, neotřelý náhled a nové, neotřelé stimuly jako sůl, ale tudy, přátelé, tudy cesta zřejmě nevede.
Reedícia najlepšej a najzásadnejšej dosky DIMMU sa okrem obligátneho remasteru dočkala aj remixu, a je dostatočne iná na to, aby po 20 rokoch stála za oprášenie. Znie vzdušnejšie a na povrch sa dostanú nepočuté nuansy. Len ten obal asi nebolo treba meniť?
V království Fife už to zase vře! Angus McFife V. sice není jako Angus McFife toho jména třináctý, ale zpěvových kvalit rozhodně nepostrádá, a tak se crazy/powermetalový rej pod taktovkou kpt. Bowese rozjíždí tak, že Angus McSix jistě nestačí valit bulvy.