THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Začátek alba bylo rozhodně vykročením vpřed. Reise, reise jakož i Mein Teil jsou téměř dokonalé skladby industriálního neo metalu. V Rammstein tvorbě je vždy duch prvoplánovistosti, který mi vadí - zde odražen ve skladbách America a Moskau. Zbytek alba je mirne nadprumerny. Za vyzdvihnuti jeste stoji Delai Lama. Kapele by rozhodně slušelo přitvrdit na bicích - dvojšlapa by se občas šikla (když už to má být industriální metal).
S předchozí tvorbou nemohu srovnávat, protože znám pouze pár skladeb z rádia a z hospodských juke boxů, ovšem tohle se mi docela líbí. Pohodový, nenáročný poslech..
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
FUJ!!!
Horrible. F
-bez slovního hodnocení-
keby som nevedel nemecky, dostali by o bod viac.
Naopak ,pár zaujimavých momentov tam je!
No nejlepší album!
-bez slovního hodnocení-
zaciatok albumu vyborny, ku koncu vsak uz nudi a nuti pustit nieco menej obohrate...
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.