OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Slabší album ako tie predošlé ale stále sa to dobre počúva..
Jako ubíhající kulisa fajn, ale to já od hudby nechci. zvědavost mi nedala a tak jsem stáhnul.Je to album příjemné na poslech, na které se po pár posleších zapomene...
Myslím,že dílko je povedené.Žádný výrazný posun směrem vpřed se nekonal,ale krok vzad to naštěstí taky není.
Ja si osobne myslím,že je to veľmi podarené album.Je pestré,ľahko počúvateľné,velmi hitové a hlavne spev je na dosť vysokej úrovni.
Sharon den Adel je jedine pozitivum na tejto kapele !!! Pesnicky nic moc .
Zaujali mě 3 písničky, jinak mi to připadá stále stejné a jednotvárné. Posun od minulé desky vlastně žádný, škoda.
-bez slovního hodnocení-
Kde je ta kapela co vydala Enter nebo co řádila na Dynamo North Power Jam, myslím 99 ??!! Od té doby to šlo jen a jen z kopce. 5 bodů za Sharon a za zásluhy ale jinak nic. Co se týče Evanescence, když se objevili, tak mě vcelku také nadchli, na komerční radio docela brutus:-), zatímco WT u mě už jenom klesají, protože popík jsem od nich v 1997 nečekal.
U EVANESCENCE jsem nikdy nechapal nadseni nekterych redaktoru nad jejich tvorbou. Minule CD Within Temtation mi je hodne pripominalo a bal jsem se dalsiho vytvoru. A bohuzel je to tak, po minulem CD jim zachutnala slava a penizky, dokonce se to hralo i v nasich komercnich radiich a nynejsi CD pujde jeste dal. Tohle album neni neco, co by mi neopoustelo CD prehravac, je to ta muzika do radia, ktera mozna neurazi, ale ja byl u WT zvykly na mnohem vice.
Na první poslech nic moc, po delší době ho naopak považuji za skvělé album. Nemá cenu se ohlížet do minulosti. WT jsou dospělejší, krásu je třeba hledat pod povrchem. Obzvláště při nočním poslechu skrze sluchátka vynikne spousta krásných vychytávek. Oprosti minulému albu tvrdší a pestrější, zároveň méně nuceně bombastické. Kdo chce slyšet pořád to stejné dokola, nechť se ohlédne jinde, současná tvář WT mně naprosto vyhovuje, ale zároveň se už těším na tu příští.
nuda. obrovske sklamanie najma po velmi dobrom predchadzajucom albume.
Na prve pocutie zdesenie, ale teraz to celkom beriem. Chyba mi tam ale viac silnejsich zapametatelnych momentov a hlavne nejake silnejsie emocie a atmosfera. Aj tak sa to ale pocuva celkom fajn. Dobry podmaz do prace..
Ako velky fanusik Within Temptation som sklamany. Vsetky predosle albumy radim medzi skvosty v mojej zbierke, no toto je vazne des. Tak priserne nezaujmave... ono sa to sice nepocuva zle, ale vobec ma to neberie, nemam dovod to pocuvat. Este aj Keith Caputo (Life Of Agony) vo What Have You Done traposi, normalne som ho ani nespoznal podla spevu...
Slyšeli jsme stejnou desku? Podstatně tvrdší než minulý dílko, pro mě hudebně mnohem zajímavější. Bohužel taky mnohem méně vyvážené. Několik k posrání dobrých skladeb, několik neposlouchatelných hrůz (převážně balad). Naštěstí těch prvních je mnohem víc než těch druhých.
Ja súhlasím so Strayom.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.