THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
krásná deska, poslech takových skladeb jako např. Masters Apprentices či A Fair Judgement jsou vskutku hudební seance a dobrodružství
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Samozrejme že Blackwater Park je unikatny a kultovy album aky sa ,,rodi"raz za 100 rokov.Deliverence je "iba"masterpiece
-bez slovního hodnocení-
Slabší než BWP, ale třeba to je pouze pocit...?
Vynikající deska.
Pěkné pýčoviny.
odkaz pre MoRt8:Hnusna, debilni, vidlacka, uboha, neposlouchatelna, kretenska, tupa, ohyzdna, mentalne retardovana, muzikantsky na urovni hrocha v klinicke smrti, textove imbecilnejsi kybl vykalu, vsechno jen ne vtipna banda umastenych asocialnich samtusaku. Hnus a humus, splasek toho nejsmradlavejsiho razeni. Od meho ocejchovani si odectete nekolik desitek bodu a dostanete vyslednou hodnotu urovne alba a zaroven prumernou hodnotu IQ zucastnenych.
Kdo umí, ten umí...
Dobre, ostatne jako vzdy... For absent friends - krasna instrumentalka
Tak toto je týranie zvierat, popreťahované songy so zopár riffmi, celkom slušný growling zase všetko nezachráni. A to piano vo Fair Judgement a do toho ten spev, tak to je naozaj facka hudobnému vkusu. Opeth sú totálne preceňovanou kapelou, ale keď sa vám to páči...
no furt je to opeth, musel som zmenit bodovanie, lebo som sa do tohto diela zamiloval, piesen deliverance, to je skvost
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.