NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Je-li něco pevnějšího než mořský útes, vytrvalejšího než keňský běžec, nezdolnějšího než tři sta Sparťanů a věčnějšího než Řím, pak je to Joey DeMaiova víra v heavy metal. Dávno je tomu, co tito svalnatí válečníci dobývali metalová pole. Nicméně podobně jako jiné staré a ještě starší kapely se drží svého kopyta a na stará kolena již od nich nelze moc výkyvů očekávat. Že bude další album pokračováním hudební linie, která své okovy pevně zakotvila v „Louder Than Hell“ (v podstatě mnohem dříve...), je jasné asi jako, že se Joey DeMaio ráno vzbudí a zvolá: „Jsem stále králem heavy metalu!“. Ostatně nač něco měnit, k současnému stylu vedla dlouhá a strastiplná cesta a nedej Satan se inspirovat od těch, pro které MANOWAR byli vzorem. „Thunder In The Sky“ je EP, proto se mu nedostává velké recenze. Obsahuje několik nových písní, které navazují na posledních pár alb. Netřeba je nijak zvlášť představovat, ale symbolizují to lepší z jejich tvorby. Především je ale tohle EP příjemné tím, že neobsahuje ty tuny patosu, které byly na desce předchozí. Pět slušných skladeb bylo de facto to, co se nakonec vydestilovalo z „Warriors Of The World“ i „Gods Of Metal“. Jako bonusový přídavek je CD, kde je skladba „Father“ nazpívaná v patnácti různých jazycích (v češtině ne). Tohle raději komentovat nebudu. Hodnocení si pro mini CD odpustím, ale celkový dojem není špatný. Co taky po stárnoucích metalových motorkářích chtít více, než dávku slušného heavy metalu?
The Lord Of Steel (2012)
Battle Hymns MMXI (2010)
Thunder In The Sky (EP) (2009)
Gods Of War Live (2007)
Gods Of War (2007)
The Sons Of Odin (EP) (2006)
The Dawn Of Battle (single) (2002)
Warriors Of The World (2002)
Hell On Stage (Live) (1999)
Hell On Wheels (Live) (1997)
Louder Than Hell (1996)
The Triumph Of Steel (1992)
Kings Of Metal (1988)
Fighting The World (1986)
Sign Of The Hammer (1984)
Hail To England (1984)
Into Glory Ride (1983)
Battle Hymns (1982)
nič iné si to nezaslúži :D
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.