Troufám si konstatovat, že „The Prodigal Empire“ se bude v kontextu katalogu Willowtip Records řadit spíše k těm diskutabilnějším položkám. Prestižní „forward thinking“ label z pennsylvánského Zelionople minulý rok jednoznačně bodoval především díky experimentálně deathmetalovým záznamům jako „The Destroyers Of All“ (ULCERATE), „Quasi-Hallucinogenic Sonic Landscapes“ (GIGAN) nebo „Atrophy“ (BARING TEETH), tak trochu zakolísal na poli prog/tech/death metalovém (ALARUM i ILLOGICIST již natočili lepší desky) a v samotném závěru sezóny ještě stihl překvapit emisí jednoho (na poměry Willowtip Records) velmi netypického alba. Pokud hádáte, že momentálně narážím na „Metamorphosis“, jistým způsobem kontroverzní čtvrtou desku VILE, hádáte samozřejmě správně.

Samotné jméno VALE OF PNATH má údajně na svědomí H. P. Lovecraft, který v jedné ze svých knih takto pokřtil jistou „jámu plnou kostí“. Příznivci výstřední tvorby pána z Rhode Islandu mi tuto povrchní definici jistě prominou, autor článku totiž nedisponuje encyklopedickou znalostí mýtu Cthulhu a výlety do rozeklaných „Hor šílenství“ podniká již jen velmi zřídka.

Pokud po mě chcete přesné žánrové zařazení tvorby VALE OF PNATH, zcela bez váhání ukazuji na škatulku s nápisem „melodic/technical death metal“. Jestli jste z výše uvedené definice usoudili, že se o slovo hlásí další z mnoha reprezentantů v současnosti tolik populárního „kalifornského BDM“, musím vás zklamat, neb pětice z Colorada (Denver) se pohybuje v trochu jiných vodách než třeba ARKAIK, pozdější ODIOUS MORTEM nebo SEVERED SAVIOR. Všechny výše uvedené kapely totiž využívají melodie pouze jako vkusný doplněk, nikoli jako hlavní stavební kámen. „The Prodigal Empire“ ale nijak zásadně nereflektuje ani na tvorbu těch techničtějších seskupení, které sázejí na líbivou kytaru ještě mnohem více než ty kalifornské (namátkou vybírám kanadskou ikonu QUO VADIS nebo raná alba ARSIS).

Ač se to může zdát trochu přitažené za vlasy, VALE OF PNATH mají po melodické stránce velmi blízko k současným ELEMENT (samozřejmě mám na mysli jejich zatím poslední desku „The Energy“). One man projekt Masona Gregoryho se však vedle důrazu na rozmáchlou, extrémně chytlavou kytaru hodně často připomene i atmosférou. Ano, VALE OF PNATH jsou další kapelou, jejíž produkce poměrně úspěšně zachycuje onu „space“ atmosféru, kterou velmi dobře známe hlavně z desek německého prog/tech/death metalového zázraku OBSCURA.

VALE OF PNATH jsou rozvážní, nepotrpí si na kdovíjak členitou ani extrémně složitou rytmiku, svým myšlenkám poskytují velký životní prostor. Ovšem pozor, stále mluvíme o technicky velmi slušně vybavené kapele, která se však nesnaží ohromit zběsilou kadencí riffů ani exhibičně pojatou instrumentací. Coloradskému kvintetu naopak trochu chybí tolik potřebný deathmetalový tlak a důraz. Bicí souprava Erica W. Browna sice pracuje hodně často na maximální možné obrátky, nicméně kytarová sekce příznivou konstelaci nikterak nevyužívá a místo nekompromisního riffingu raději posluchači nadělí další z řady zcela bezkonfliktních melodií. „The Prodigal Empire“ nezískává na nějaké větší drsnosti ani díky zpěvu Kena Sarafina, jenž má ve svém rejstříku klasický growl a slabší, blackově zabarvený vokál (nutno konstatovat, že v obou případech je Sarafinův projev příjemně čitelný).

VALE OF PNATH natočili moderní, přístupnou a melodickou tech/death metalovou desku, která bude dozajista vyhovovat hodně širokému spektru posluchačů. Na stranu druhou je ale nutno poznamenat, že „The Prodigal Empire“ nepředstavuje žádnou žánrovou revoluci ani dobrý tip pro všechny objevitele a experimentátory, kteří za produkty ze stáje Willowtip Records hledají něco nevšedního.