OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
I zvývám dalas, odpověz, co si myslíš o novém albu mastodont?
Dle mého Já nikoli - tj. matka-krev-minuta
Vrcholná éra papričiek začala s Blood Sugar Sex Magik a vyvrcholila na By The Way.
V.Silver: počul si všetky albumy od Fruscianteho? No kto má rád silné melódie a hlavne akustické veci, tak ten proste radšej siahne po jeho albumoch
bigus
MI už Fruscianteho sólovky tak neimponují
Hm no a mna najviac bavi Uplift Mofo... a Mother's ... :)
DJ Hooya - skús dať do youtube.com meno john frusciante a môžeš sa zoznámiť s jeho tvorbou. Prípadne existuje aj myspace.com a aj tam je. Prinajhoršom mi napíš na mail a ja ti niečo môžem poslať
naprosto s tebou souhlasím, až na poslední větu ... jeho sólovky jsem neslyšel.
No pre mňa je vrcholná éra RHCP práve tri posledné albumy (čiže od californication). Stadium Arcadium je výborný dvojalbum, vidno, že John Frusciante už aj do RHCP dáva pocítiť svoje akustické nálady zo sólovej kariéry. A asi som jeden z mála ale ja príliš neholdujem Blood Sugar Sex Magik. A niekto by mohol spraviť recenzie na Fruscianteho sólové albumy, ktoré sú podľa mňa aspoň o jednu úroveň lepšie ako albumy od RHCP.
pan švelch
pane švelchu co jste dokazal vy že tak hloupě pišete
No posledný dobrý, a pre mna aj najlepsi album RHCP bol One Hot Minute. Od tej doby je to fakt dost zvlastne, ani nie komercne jak iné. Típci skrátka vymekli a i ked bol californication v pohode, tak s by the way som o nich stratil zaujem a stadium arcadium u mna prepadlo uz uplne.
jj, vynikající deska, překvapení roku pro mě.
To ohodnocení
...je celkem dobré.Opravdu.Stadium Arcadium je podle mě dosud nejlepší album,co kdy vydali.MOc dobrá kombinace popu,rocku a funky
je to z recky na rhchp ve sparku 6/2006. Ono by to ale klidně sedlo i na ty support lesbiens a spol. (cz top rock kapely od sony, emi...)
pal - [4.8.2006 22:53]: já jich mám, nikdy sem jim ale nepřišel na chuť!
a je to vazne o RHCHP, nejsou to treba Support Lesbiens?
švelch, co ho pamatuju, byl vždycky trefnej :))
"Většina písní balancuje na hranici impotentního středního proudu - speciálně upraveného pro mateřské školky." (J.Švelch)
Líp to snad ani nešlo říct:)))
rozumiem, ze sa to nikomu nechce pisat, ono to bolo skor zbozne prianie ako realna prosba, no s tym ze fruscianteho stara tvorba za moc nestoji si mily vike dovolim fakt nesuhlasit, ale to je subjektivne ako cela hudba...:)
Pinky - tusim v [4.8.2006 22:42] sis de facto odpovedel sam... jednak tady neni prostor ani cas, druhak Frusciante neni zadny zazrak...
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek