Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
I zvývám dalas, odpověz, co si myslíš o novém albu mastodont?
Dle mého Já nikoli - tj. matka-krev-minuta
Vrcholná éra papričiek začala s Blood Sugar Sex Magik a vyvrcholila na By The Way.
V.Silver: počul si všetky albumy od Fruscianteho? No kto má rád silné melódie a hlavne akustické veci, tak ten proste radšej siahne po jeho albumoch
bigus
MI už Fruscianteho sólovky tak neimponují
Hm no a mna najviac bavi Uplift Mofo... a Mother's ... :)
DJ Hooya - skús dať do youtube.com meno john frusciante a môžeš sa zoznámiť s jeho tvorbou. Prípadne existuje aj myspace.com a aj tam je. Prinajhoršom mi napíš na mail a ja ti niečo môžem poslať
naprosto s tebou souhlasím, až na poslední větu ... jeho sólovky jsem neslyšel.
No pre mňa je vrcholná éra RHCP práve tri posledné albumy (čiže od californication). Stadium Arcadium je výborný dvojalbum, vidno, že John Frusciante už aj do RHCP dáva pocítiť svoje akustické nálady zo sólovej kariéry. A asi som jeden z mála ale ja príliš neholdujem Blood Sugar Sex Magik. A niekto by mohol spraviť recenzie na Fruscianteho sólové albumy, ktoré sú podľa mňa aspoň o jednu úroveň lepšie ako albumy od RHCP.
pan švelch
pane švelchu co jste dokazal vy že tak hloupě pišete
No posledný dobrý, a pre mna aj najlepsi album RHCP bol One Hot Minute. Od tej doby je to fakt dost zvlastne, ani nie komercne jak iné. Típci skrátka vymekli a i ked bol californication v pohode, tak s by the way som o nich stratil zaujem a stadium arcadium u mna prepadlo uz uplne.
jj, vynikající deska, překvapení roku pro mě.
To ohodnocení
...je celkem dobré.Opravdu.Stadium Arcadium je podle mě dosud nejlepší album,co kdy vydali.MOc dobrá kombinace popu,rocku a funky
je to z recky na rhchp ve sparku 6/2006. Ono by to ale klidně sedlo i na ty support lesbiens a spol. (cz top rock kapely od sony, emi...)
pal - [4.8.2006 22:53]: já jich mám, nikdy sem jim ale nepřišel na chuť!
a je to vazne o RHCHP, nejsou to treba Support Lesbiens?
švelch, co ho pamatuju, byl vždycky trefnej :))
"Většina písní balancuje na hranici impotentního středního proudu - speciálně upraveného pro mateřské školky." (J.Švelch)
Líp to snad ani nešlo říct:)))
rozumiem, ze sa to nikomu nechce pisat, ono to bolo skor zbozne prianie ako realna prosba, no s tym ze fruscianteho stara tvorba za moc nestoji si mily vike dovolim fakt nesuhlasit, ale to je subjektivne ako cela hudba...:)
Pinky - tusim v [4.8.2006 22:42] sis de facto odpovedel sam... jednak tady neni prostor ani cas, druhak Frusciante neni zadny zazrak...
Kytarista Wes Thrailkill se svými druhy předvádí další instrumentální divočinu, která kromě metalové progrese nabízí i odbočky do mathrocku, djentu, nebo dokonce i elektroniky. Fanoušky kytarových hrdinů typu PLINI určitě potěší.
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Vložit diskusní příspěvek