OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
A oprostený od súdnosti, páni.
Mayak: indeed!:-)
m.pathos
...vlastne súhlas... svet je rozmaznaný a prežratý...
Katatonii sleduji už od jejich prvního alba a ještě mě nikdy nezklamali, ani tentokrát ne. Je to vlastně jediná metalová kapela, která mě nikdy nezklamala. Takže to, co tu píšete, mě rmoutí. Rmoutí, chlapi:-(
NINTENDO :D
100 perc.suhlas
Tak tak, Leif, mne príde NITND ako veľmi dobrá doska, určite hitovejšia, pestrejšia, povedal by som, že až objavnejšia, než táto novinka. Ja mám fakt rád tvorbu Stevena Wilsona, ale lezú mi ozaj dosť na nervy tie jeho novodobé klony, ktoré ešte navyše zvykne sám aj produkovať na svoj obraz - okrem v poslednom čase stagnujúcom Porcupine Tree, aj jeho sóloviek, Opeth, Anathema, teraz už aj Katatonia - proste všetko na jedno brdo s jasným rukopisom Stevena.
Marco
přesně, na NITND je těch wow-momentů hodně, ať už jde o basový riff v Promise of Deceit, hostující zpěv v Departer, téměř synthipopově-triphopový aranžmá v Idle Blood a Longest Year, tvrdý nástup v Forsaker, kontrast vokálních nálad v Nephilim atd. Naprosto úžasná deka.
Mitosis
Damnation byl cokoliv, jen ne čistě akustický album. byl to regulérní progresivní rock s elektrikami, i když dost vyklidněný.
"spieva Jonas stale o tom, ako ho frajerka nechala v juli? "
ne, termín se posunul na októbr
Tak třeba já jsem s Katatonií začal právě touhle deskou. A líbí se mi hodně.
Tak mne sa pre zmenu (aj po čase) zdá byť o dosť lepší predošlý album. Novinka sa síce vcelku príjemne počúva, ale je bez miesta, bez momentu, pri ktorom by človek ostal prikovaný a cítil potrebu si danú pasáž prehrať niekoľkokrát po sebe. To na novinke absintuje.
Inak aj v tejto novej Katatonii je jasne badatalná inklinácia k Wilsonovej tvorbe (a to nie len pri práci s navrstvenými vokálmi) a to mne osobne sa už taká podoba začína prejedať a liezť pomaličky mierne na nervy :-) Dopúšťajú sa týmto u mňa chyby, podobne ako kamoši z Opeth.
Chcelo by to názor človeka čo nikdy nepočul Katku a začal by týmto albumom.
No tak aj mne sa páči viac než predchádzajúci. Ale je nešikovné čokoľvek porovnávať s horšou alternatívou, benchmarking sa robí s najlepšími ;)
Mne sa novy album celkom paci - viac, ako predchadzajuci.
Last Fair Deal Gone Down podla mna nie je dobre prirovnanie - to bol vyslovene pesnickovy Cure album. Dead End Kings si celkom rad pustim a pocuvam, co Night... u mna nedokazal. Mohol by sa Anders zamknut na 3-4 roky do nejakej snehom a borovicami zafulanej chaty a prist s niecim skoro cisto akustickym ako svojho casu Damnation - ale tak, aby nekopiroval Opeth a Wilsona.
Este stale som si necital texty - spieva Jonas stale o tom, ako ho frajerka nechala v juli? :)
tys zase pil?
leif is leif
na na na na na
"Kvalitu im neupieram, ale zle nesiem, ak sa zo srdcoviek stáva neškodný easy-listening"
Podle mně na takových LFDG byli rozhodně víc pop a easy-listening.
U Katatonie je problém, že na první poslechy každé jejich album zní velmi nevýrazně, ploše, na jedno brdo. Krása oblíbených alb této kapely se mi odkrývala velmi pomalu. Stejně tak novinka prozatím zní nevýrazně a bledě, navíc jsou ted nezvykle přímočaří, skladby mají jednodušší strukturu, nevidím uvnitř skldeb příběh, vývoj, střídají se jen pár hudebních frází. Nicméně po třech posleších už se mi do hlavy začínají dostávat některé melodie, pevně doufám, že v této desce učiním objev jako u minulých desek.
Mimochodem, mrzí nedocenění u posluchačů posledních alb Katatonie. U mně první místo - 2009, druhé místo - 2006 a 1998, třetí místo - 2001. Tolik opěvované Víva Emptiness se mi nikdy nezalíbilo.
Ja som tomu musel nechať nejaký čas a viac otáčok, nech sa to usadí. Mrvilo sa to vo mne totiž všelijako. Teraz by som to uzavrel asi ako "sklamanie z príjemného albumu".
Je dobrý, dotiahnutý, určite ho ešte počúvať budem, ale na nákup to nevidím. Pre mňa je tam málo Katatonie - sú bezzubí a vylúhovaní. Kvalitu im neupieram, ale zle nesiem, ak sa zo srdcoviek stáva neškodný easy-listening. Najvýraznejšia vec je "Buildings", pokojne by zapadla na TGCD. Inak som nenašiel jedinú skladbu, čo by so mnou spravila aspoň niečo také ako napríklad Criminals či Soil's song. Dokonca nedočiahnu ani na spomínaného Departera, domnelého posla budúcnosti.
Ještěže si Katatonia dělá co chce a neraguje na takovéhle diskuse:-) Recenze je pěkná a celkem výstižná. Jsou v těžké situaci, udělali tak fantastické věci, že momentálně není možné, aby cokoli, co udělají, bylo přijato s nadšením všemi. Já bych uvítal, kdyby zcela opustili metal a byl to ještě víc pop. Někdo by zas chtěl víc metal. Ale důležite je jen a pouze, co chtějí oni. U mě první dojem velmi dobrý, druhý dojem slabší, ale stále mám chuť to poslouchat dál, a to je dobré znamení.
Paradne zahrate,paradne nahrate,paradne vyprodukovane ale co stoho ked sa nudim a musim premahat aby som to dopocuval.Posledne tri nove dosky od tejto bandy su az prehnane podobne.Toto iste postihlo aj napr.dalsich mojich oblubencov Fear Factory,stretol ich velmi podobny osud.
Radalf
Až na pořád stejnej zpěv je to spíš jinde. Právě ta vykrádačka co potkala jejich různý souputníky, tady moc není. Místama bych Katatoniu ani nepoznal nebýt právě Renskeho.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek