OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Dík.
Terry Date
Dobrá šleha
Kdo je producentem.
Holt je doberej axeman,ale prej nehrál v barvách Exodus na koncíku v Brně.
Album cover
Lepsi ako predchadzajuci, prevokujuci, myslim ze sa hodi ved kvoli tomuto su vsetky nezhody vo svete a Slayer to vedia
To vike/cover: Umenie vo svojej rydzorydzej forme; kompleksne pojate,vseobsahujuce, vycerpavajuce, mnohoznacne a vo svojej esencialnej podstate dokonale...
Esenciálny šamanizmus to je!
A co obal, chlapy, co obal, pac to treba brat kompleksne, vime? //:=]
Repentless
Nova skladba zabijacka krasna sa tam vyriadili King a GARY HOLT vyborny gitarista
zvuk novinky rozhodne najlepší Slayer za hodne dlhý čas...
Haha, ze Season :D ani nahodou! Z troch zverejnenych songov, ale zatial určite najlepší. Ma to drive, je to vcelku chytlavé, dobry spev, bicie... Ale tak je to na SLAYER hrozne málo. Taká placka "diabolus in musica" je oproti tomu nadpozemské dielo.
Noo, konečně to taky někdo slyší! Srovnávat tenhle blábol a Seasons? To snad néé chlapi! Tahle kapela má jen jméno, nic víc! Ochrannou známku už dávno nemají!
Teda kdo v tomhle slyší seasons, měl by si propláchnout uši a povinně si protočit celou SitA.
Ten song je tuctový, plochý, vyšeptalý. Jediný "nápaditý" body jsou přechody na bicí v 1:59, 3:12 apod.
Tak titulka je viac nez v pohodicke, ma to drajv, novinka bude urcite podarenejsia ako WPB. Na to stavim 6,66 € !
Nevím nevím
no, tak nevím ten song je pitomej, pitomá bylo již minimálně poslední CD. Slayer mne přestávají bavit, byť k nim mám absolutně nostalgický vztah, neboť popron vydání Seasons bylo mým prvním zakoupeným CD ve sbírce. Ale nyní mne Slayer důchod prostě moc nebere ... škoda ... např. novinku od Paradise Lost prostě totálně adoruji ...
Coo? Ty kytary nemají absolutně zvuk Slayer! Poslechni třeba Divine, Seasons a tohle! Neříkám styl, ale typický slayerovský zvuk kytary. Takových nahrávek vychází dneska mraky. Ztracená jedinečnost.
Kto má rád Slayer, tomu sa to musí páčiť! Výborný zvuk, parádny spev... Cítiť v tom trošku Season.
https://www.youtube.com/watch?v=uivxr3O6rSE
Ani ne, že by se mi nelíbil, ale je to přeplácaný.
Mne sa tento obal tiež nejak extra nepáči... Keď si to tak zhrniem - Implode - palec dole, When... - palec dole, artwork - palec dole....je sa vôbec na čo tešiť? :/
odhliadnuc od toho či je veriaci či nie, je to uplna amaterčnina nehodna velkosti kapely , lacne urobeny lacny pokus o provokaciu
Veriaci Araya verzus tento obal? Trošku vtip :)
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek