Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Dík.
Terry Date
Dobrá šleha
Kdo je producentem.
Holt je doberej axeman,ale prej nehrál v barvách Exodus na koncíku v Brně.
Album cover
Lepsi ako predchadzajuci, prevokujuci, myslim ze sa hodi ved kvoli tomuto su vsetky nezhody vo svete a Slayer to vedia
To vike/cover: Umenie vo svojej rydzorydzej forme; kompleksne pojate,vseobsahujuce, vycerpavajuce, mnohoznacne a vo svojej esencialnej podstate dokonale...
Esenciálny šamanizmus to je!
A co obal, chlapy, co obal, pac to treba brat kompleksne, vime? //:=]
Repentless
Nova skladba zabijacka krasna sa tam vyriadili King a GARY HOLT vyborny gitarista
zvuk novinky rozhodne najlepší Slayer za hodne dlhý čas...
Haha, ze Season :D ani nahodou! Z troch zverejnenych songov, ale zatial určite najlepší. Ma to drive, je to vcelku chytlavé, dobry spev, bicie... Ale tak je to na SLAYER hrozne málo. Taká placka "diabolus in musica" je oproti tomu nadpozemské dielo.
Noo, konečně to taky někdo slyší! Srovnávat tenhle blábol a Seasons? To snad néé chlapi! Tahle kapela má jen jméno, nic víc! Ochrannou známku už dávno nemají!
Teda kdo v tomhle slyší seasons, měl by si propláchnout uši a povinně si protočit celou SitA.
Ten song je tuctový, plochý, vyšeptalý. Jediný "nápaditý" body jsou přechody na bicí v 1:59, 3:12 apod.
Tak titulka je viac nez v pohodicke, ma to drajv, novinka bude urcite podarenejsia ako WPB. Na to stavim 6,66 € !
Nevím nevím
no, tak nevím ten song je pitomej, pitomá bylo již minimálně poslední CD. Slayer mne přestávají bavit, byť k nim mám absolutně nostalgický vztah, neboť popron vydání Seasons bylo mým prvním zakoupeným CD ve sbírce. Ale nyní mne Slayer důchod prostě moc nebere ... škoda ... např. novinku od Paradise Lost prostě totálně adoruji ...
Coo? Ty kytary nemají absolutně zvuk Slayer! Poslechni třeba Divine, Seasons a tohle! Neříkám styl, ale typický slayerovský zvuk kytary. Takových nahrávek vychází dneska mraky. Ztracená jedinečnost.
Kto má rád Slayer, tomu sa to musí páčiť! Výborný zvuk, parádny spev... Cítiť v tom trošku Season.
https://www.youtube.com/watch?v=uivxr3O6rSE
Ani ne, že by se mi nelíbil, ale je to přeplácaný.
Mne sa tento obal tiež nejak extra nepáči... Keď si to tak zhrniem - Implode - palec dole, When... - palec dole, artwork - palec dole....je sa vôbec na čo tešiť? :/
odhliadnuc od toho či je veriaci či nie, je to uplna amaterčnina nehodna velkosti kapely , lacne urobeny lacny pokus o provokaciu
Veriaci Araya verzus tento obal? Trošku vtip :)
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Vložit diskusní příspěvek