Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Deska australských prog instrumentalistů se ke mě dostala vlastně ten samý den jako singl k LIQUID TENSION EXPERIMENT a tyhle věci k sobě až neuvěřitelně sedly. Snad jen s tím rozdílem, že NOVA INCEPTA jsou ve výrazu trochu klidnější. Příjemný zážitek.
Novinka od německých blues-stoner psychedeliků zní jako košatá volná variance píseň Do The Evolution od PEARL JAM, převedená do albové stopáže. Jen má místy bolestnější náladu a jinde více chlupatý zvuk. Na počátku roku nevyšlo moc lepších rockových alb.
To, že čistě instrumentální post-rock nemusí být vůbec nuda, a že jde nálady tohoto stylu skloubit s trochou progresivity, aniž by ztratily na náladovosti, dokazuje na svém one-man projektu Matt Hobart, šikovný a evidentně zkušený hudebník z Texasu.
Wisconsinská kapela, která svůj název sdílí s úspěšnou skladbou od švédské KATATONIE do značné míry reflektuje i jejich hudební styl. Jen to dělá čistě instrumentálně, postrockověji s příměsí djentového modernismu. Velmi příjemná náladovka.
Steven Wilson ví, kudy běží zajíc.
Až dva poslední díly vytrhly pátou řadu Expanze z rodinné letargie a přinesly trochu akce a vzruchu. Tohle sci-fi následuje 9dílnou knížní sérii a dosud se drželo předloh. Bude tak zajímavé sledovat, jaké finále nám tvůrci vyberou pro závěrečnou sezónu.
Jsem zpátky v devadesátkách a užívám si to. Pokud se vám stýská po zlaté éře FOO FIGHTERS a podobných kapel, tak tady ji naleznete. Bez domácí zaprděnosti. Velmi příjemná a dotažená rocková deska z Plzně.
První EP projektu trojice Bacon (S.FIFTH), Sørensen (PYRAMAZE) a Scheepers (P.FEAR,G.RAY). Skládá bohužel prvně jmenovaný a výsledek zní jako moderní metal, agro, MEGADETH i METALLICA. Ralf by si pořádnou kapelu zasloužil, tahle to ale spíš nebude.
EVERY TIME I DIE prohlásili, že nevydají album, dokud neskončí pandemie. Ale alespoň dvě skladby do světa vypustili a dokazují, že jsou stále tou uřvanou agresivní hardcore sebrankou. Řeže to jak motorovka a vokál trhá žíly. Spokojenost.
Vlajková loď ruského melancholického postpunku nepřichází na šesté desce s ničím výrazně novým. Zvuk je možná ještě víc synthpopový a melodie méně výrazné. Dávám tomu od vydání asi pátý poslech a stále nenacházím nic, k čemu bych se rád vracel.
Black metalové hájemství začínají stále více okupovat hardcorová vojska. Zvuk lepší než na demu, skladby, melodické nápady jakbysmet. Pětice z jihovýchodního cípu země nám zraje. I po třech měsících nahrávka, ke které se rád vracím. 30 minut tmy.
Obliba téhle kapely u mě každým albem rostem, což automaticky neznamená, že roste i kvalita alb. Já ale prostě ten jejich melancholický a výrazně frázovaný prog se spoustu háčků snadno trávím a rád se k němu vracím. Nijak objevné, ale stále vtahující.
Dnešek je jistě svátkem mnoha metalistů, ať už to s hodnocením nové desky dopadne jakkoliv. Studiový záznam LEGENDY po čtyřech létech, navíc v těchto smutných časech, to je prostě něco, z čeho vám musí běhat mráz po zádech ještě před prvním poslechem.
Největší tragédií TRAGEDIAN není ukvičený a falešný zpěv, nepřesné sbory, ani prachbídná neladící sólová kytara. Nejhorší na jejich podprůměrném speed metalu je, že ač žádní začátečníci, pustí ven něco takového. A ani Z.Stevens v jedné skladbě to nespasí.
Pokračovatelé progresivních MAMMOTH na aktuálním EP trochu přidali na dravosti a drží se hlavně v djent polohách. Oproti původní kapele i debutu "Everything That is You" ubylo té uvolněné math rockové hravosti. Trochu škoda.