Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Na novém singlu Jidášů je krásné hlavně to, jak je tam prostě na první poslech VŠECHNO - zatímco když budete celé dni poslouchat furt dokola druhé album KK´S PRIEST "The Sinner Rides Again" (a vlastně i to první) nepovede to nikam, protože tam není NIC.
Po pěti letech přichází poměrně výrazná změna stylu. Pennsylvánští drsoni jsou zemitější, bažinatější a nebojí se otevírat dalším vlivům. Najdeme tu duet s KING WOMAN i industriální prvky. Zatím s každým poslechem lepší.
Studiový projekt nadaného skotského multiinstrumentalisty přichází se čtvrtou nahrávkou, která k sobě váže elektroniku, jazz i postrock. Poslední deska je výjimečná svoji v barevnou paletou nálad, jenž se rozprostírají od ambientně laděných relaxačních ploch až po dramatické dějové kompozice.
Líbí se mi, jak PRONG na stará kolena drhnou na nic si nehrající metlu. No a letos jí drhnou skvěle. Má to šťávu, RIFFY a pár chytlavých refrénů se taky najde. Veliká spokojenost!
Nejlepší deska kapely to nebude, ale to charisma z toho rašelinového metalu a Averillova neučesaného, naléhavého a občas falešného hrdla stále proudí. Letos to zase nezní tak zastřeně, jako před 10 a více lety, ale i tak stále unikátně. Co na to Marigold?
Agrární komora dává 10 z 10, já zůstávám trochu opatrnější, nicméně je jisté, že s ohledem na zrůdnosti, které dnes na poli melodického metalu dokáže vyprodukovat Německo, má tenhle "folk" metal znovu značný potenciál bavit poslechem stále dál a dál.
Zoufaje si nakonec z průměrnosti nových U.D.O. a momentálního nedostatku pořádného těžkého kovu tak nějak vůbec, obrátil jsem se nečekaným směrem. A hle, ono to funguje, místy dokonce výborně, včetně znamenitého Mr. Scheeperse ve formě hodné GAMMA RAY.
Tak tomu říkám povedený debut! Tomuto prohrabování se v post-punkové a gothic-rockové zasmušilosti rozhodně nechybí patřičný retro šmrnc, vetší než malá dávka temnoty a nepopíratelný cit pro podobnou muziku. Třesu!
Technický death metal, který se mírně utápí v divokosti, progresivní rozdováděnosti a až improvizačně působících kreacích, takže to místy ztrácí hlavu a patu. Pouze pro milovníky divočejších postupů, kterým nevadí absence pravidel a melodií. Dostáváme totiž až jakousi jazz death metal fůzi.
Black, sludge, post metal anebo country k banju a poslechu? To vše se dá stihnout za necelých 45 minut. Posluchač takto šíleného mixu pak musí hlídat rovnováhu, protože z tohoto se hlava protáčí dost rychle a často. Držím se zábradlí a dál třídím dojmy.
Tady progres nečekejte. Trojice nabroušených Brazilek předkládá nálož konzervativního thrash metalu, takže jediná otázka je, zda-li má nahrávka patřičný drive a jestli do toho pořádně řeže. Po prvním poslechu se zdá, že je vše v naprostém pořádku.
George v pořádku, riffy v pořádku, ale Mazurkiewicz už je v háji. Minule se to ještě podařilo zamaskovat, ale zde je těch tempově "monotónních" pasáží, kdy Paul chce zrychlit a nejde to, hodně. Se zataženou brzdou na sesli se špičkový death už hrát nedá.
Tohle nešlo načasovat lépe. Babí léto jest v plném proudu, listy začínají pomalu zlátnout a lesní BM náladotvůrci WALDGEFLÜSTER nám k tomu vydávají nové, tentokráte více odlehčené EP. Titulní skladba je jednoduše překrásná a melodii v čase 3:24 nemohu dostat z hlavy už dlouhé tři dny.
...vydali novou desku "Absolutno" a rozjíždí její živé představení. Krátkou zmínku o včerejším brněnském koncertu (podporu poskytli SLAVES OF PASSION a HEIDEN) najdete na naší facebookové zdi.
Tak jak se kalifornští NIGHT VERSES na svém minulém albu podruhé narodili jako čistě instrumentální skupina, tak se s ní můžeme nyní setkat znova. A vrhá se na nás se snad ještě divočejší a především komplikovanější deskou, kterou jako by chtěli obhájit vlastní vizi čisté instrumentace. Parádní.