Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
RETROSPECTIVE jsou další položkou polské prog rockové scény a i díky příjemnému mísení mužského a ženského vokálu velmi specifickou skupinou, kterou se příznivcům stylu vyplatí trochu studovat. S ohledem na již řadu vydaných počinů je z čeho vybírat.
Nizozemská diva po pěti letech udeřila. Nová sbírka vyznívá oproti minulým ještě komorněji, ovšem je vyšperkovaná velmi nečekanou záležitostí - silným duetem s Tillem Lindemannem, i když ten trošku zápasí s výslovností. K odpočinku od metalu ideální.
Je libo slušné stoner rockové retro? Němci SWELL O jsou v tomto oboru dobrá volba. Sice hodně tradiční, ale dobře zvládnutý psychedelic stoner heavy rock, i když úrovně Islanďanů THE VINTAGE CARAVAN to nedosahuje. Chybí trochu víc energie.
To je teda sypačka. Zpomalí se až u čtverky, aby se zase najelo na 1240 bpm a během úmorně dlouhé desetiminutové sedmy se dostavuje poslechová únava i přes dostatečně patetické chorály. Více té dynamiky, chlapci, více té dynamiky. "Armada" nepokořena.
Zkušení vlci (ex-členové GRIEF OF EMERALD, SACRAMENTUM nebo DECAMERON) na stará kolena vycenili zuby. A to pořádně. DEATH REICH servírují tučnou porci natlakovaného, agresivního, obhroublého a suverénně zahraného old school death metalu. Půlhodinka ve společnosti Švédů uteče jako voda.
Vrchní dodavatel husí kůže, Ole Pedersen Luk, opět doručuje. Šest skladeb a v každé hned několik strhujících momentů, přesně takových, které dělají z dobrých desek ty výjimečné. Nečekejte, že Ole ihned ukáže všechny karty, nutno trpělivě hledat pod stolem, v rukávech či skryté náprsní kapse.
Přes třicet roků na scéně, 16 nadprůměrných desek. Letos jak? Samozřejmě velmi dobře, ale ke špici diskografie chybí silné hity. Na každé desce nějaké jsou, teď mi v uchu nechce uvíznout nic. Možná "Forest Dweller". A to je na ENSLAVED málo, což?
Tak na takovýto retroseriál z hudebního prostředí jsem čekal! To, co mi například nedokázal plně nabídnout "Vinyl", dostávám v této story o fiktivní kapele ze 70. let plnými doušky. Výborná atmosféra, skvělí herci a povedený původní soundtrack.Překvapení!
V případě, že na udičku nastražíte návnadu v podobě výpravného atmo black metalu s melancholickým vibem, dost často po ní kapr Reaper skočí. Jednodušší, leč rozmáchlý a chytlavý materiál místy odkazující (zejména první dvě skladby) k SUNKEN v období překrásného eposu „Livslede“. Velmi příjemné.
Osedlejme stroj času a vyrazme zase jednou na výlet do minulosti! Dobře, ale kam to tentokrát bude? No do Göteborgu přece, tam, kde se hrál ten nejlepší melodický death metal. A o kolik let se máme vrátit, stačí deset nebo patnáct? To je málo, koukej to nastavit rovnou na třicet!
Kapela, kterou kdysi předcházela kontroverzní ideologická pověst. Hudebně se jedná přímočarý, syrový BM, nicméně zjemněný až nehorázně nakažlivou melodikou. Pokud někdo prohlašuje, že v jednoduchosti je síla, schválně zkontrolujte vyzvánění na jeho mobilu. Má tam nastaveno "Berserk Death", co?
Jedni z průkopníků švédského melodického death metalu oslavili 30 let existence vydáním nového MCD. Jedná se méně konfliktní, standardizovaný materiál, který potěší zejména příznivce pozdějších DARK TRANQUILLITY. Já však raději zůstanu u syrového debutu. To byla zlatá doba, rok 1996.
Australané ve své post-metalové hudbě využívají pestrou paletu výrazových prostředků. Od řvavé agresivity a djentových riffů přes prog hračičky a slyšitelné inspirace TOOL až k náladovým polohám. Jen vokál jaksi nedrží krok a kazí celkový dojem. Škoda.
Anno, nebo nne? Kloním se k prvnímu. Finové pokračují ve vysoce kvalitních melodických digestivech, které sice úplně nedrásají duši jako “Shadows”, ale mají dodatečně ostrý dráp na to, aby se k nim člověk rád vracel a navozoval si pocity melancholie.
Jako by se Iggy vracel ke kořenům, přímočaré retro smrdící punk rockem a nepostrádající energii, kterou by mu mohli závidět o několik dekád mladší kolegové. Překvapivě mě tahle deska vážně baví. A to jsem již hodně jeho předchozích alb odzíval.