OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nejsem zklamán. Rozhodně o kousek lépe než předchozí CD. Na albu je slyšet skutečně jednak co už tu bylo v podání DT, tak i ostatních kapel. V podání DT je to však zážitek i "po druhé". Ale...!! Jsem zvědavý co se bude servírovat dál.
z uvodneho velkeho sklamania sa vyklul album so styrmi slabuckymi a styrmi dobrymi skladbami, ktore sa vsak so skvostami typu metropolis pt I ci change of seasons nemozu rovnat ani zo srandy. dt si spravili z vlastnej tvorby i z tvorby kapiel vsetkych stylov pozicovnu, tvorive suchoty vladnu uz treti album po sebe. odporucal by som niekolkorcnu pauzu a externeho producenta. krokom spat je pre mna aj zvuk. jedine, co sa dt upriet neda, je, ze opat spravili album, ktory je uplne iny ako vsetky predchadzajuce, cim sa hocikto pochvalit nemoze. prve styri skladby su u mna za 4/10, druha polovica za 8/10, celkovo viac ako 6/10 nedam.... btw pocul som zevraj nejaka progrersivna kapela si dala na obal spotvorene newtonovo kyvadlo, neviete o tom nieco?:-))
Jsem rad ze se odprostily od stylu Metallica Black album revival, ktery protlacovali na minule desce TOT. Skvele skladby, hlavne posledni titulni skladba je muzikalni onanie. Ovsem porad u me vede Awake.
-bez slovního hodnocení-
...jeden z vrcholov tvorby DT...uzasne, proste uzasne
o něco lepší než TOT, ale i tak už to DT mají za sebou a jenom si tak dinousauří na výsluní
-bez slovního hodnocení-
tak nějak nevím...podle mých hudebních preferencí by se mi měla o hodně víc líbit tvrdší, riffová Train Of Thought, ale ono ne...po asi pěti posleších Octavaria bych řekl, že právě tahle deska je (na rozdíl od TOT) vážně dobrá. Je svým způsobem taková přístupnější, pochopitelná i pro nemuzikanta ale přitom kapela v ničem neslevuje ze svých instrumentálních dovedností. Pro mně vedle Awake a Scenes From a Memory asi nejlepší deska teatrů.
Edit (3-měsíční časový odstup): No, možná jsem to v době vydání lehce přecenil. Prvních 6 písní přestávám zcela akceptovat a tak nějak je v hlavě gumuji z diskografie kapely. Poslední dvě písně sice technicky vzato nemají jedinou chybu, ale tak nějak je prostě neposlouchám. Nevím proč... Myslím, že se k tomuhle albu ještě časem vrátím a známku zvednu, ale prozatím snižuji z 8,5 na... Další edit s dalším odstupem: Snižuju na šestku. Mám přeDREAMováno! Už mě to neba. Je to furt ta samá písnička, resp. asi neni. Hrozně vařej z vody. Nebaví mě čekat celý album na jedinou pěknou píseň, která je pěkná vlastně jen proto, že je to best of minulejch časů. Sakra, ať už si daj chlapi vodpočinek a tak za 4 roky mi vyrazej dech něčim úžasnym - to bych si moc přál!!!
Kdovi co Rakva pocula za albumok :O)). Nebyt ponekud divneho zacatku a pak nekterych cajdakovych songu, tak bych byl z alba nadsenej...Takhle po druhym poslechu davam prozatim za 7,5.
nuz...
-bez slovního hodnocení-
Tak sa ziadne prekvapenie nekona, rozpacita nuda a 100x pocute postupy . Cela redakcia okrem Koscja je banda frikulinov .... On jediny dokaze triezvo zhodnotit o com tento album naozaj je ..
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.