OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Srdcovka už od albumu Whoracle. A že sa zmenili ?? Pche..... :-).
-bez slovního hodnocení-
Dřívě se mi to album docela líbilo, ohodnotil jsem ho 7,5/10, ale to už je dlouho. Dnes je to pro mě nuda s několika slušnými hitovkami (Delight & angers, March to the shore). Zbytek průměr, narozdíl od Claymana nebo Come Clarity tentokrát spíše horší než lepší a špatný zvuk s Andersovým směšným zpěvem tomu taky nepřidávají. Škoda, že vynikající bonusové písně Eraser, Tilt a Abnegation se nedostali na album, kdyby nahradili ty nejhorší a nejméně výrazné kousky (Mirror's Truth, Sober & Irrelevant, Drenched in fear), vytáhlo by to mé hodnocení určitě tak na šest bodů. 5 bodů právě díky bonusům.
I po letech si ho obcas poustim a stale jej zeru :-)
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Album, ktoré má svoje klady i zápory. Pozitíva však predsa len prevažujú.
Príjemný posluch. Mne sa spev veľmi páči. Najväčšie pecky - I Am The Highway, Delight And Angers, Condemned..... ale na druhú stranu je tu aj veľa vaty, takže to rapídne znižuje moje hodnotenie
-bez slovního hodnocení-
Ako tvrdý rock až metal pre rádiá je to viac než slušné, death metal to nie je už roky.
No jo. Kde jsou ty časy, kdy natáčeli opravdu skvostná díla. Ale někdy mi poslech tohohle alba sedne, takže za sedum koulí.
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.