THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Srdcovka už od albumu Whoracle. A že sa zmenili ?? Pche..... :-).
-bez slovního hodnocení-
Dřívě se mi to album docela líbilo, ohodnotil jsem ho 7,5/10, ale to už je dlouho. Dnes je to pro mě nuda s několika slušnými hitovkami (Delight & angers, March to the shore). Zbytek průměr, narozdíl od Claymana nebo Come Clarity tentokrát spíše horší než lepší a špatný zvuk s Andersovým směšným zpěvem tomu taky nepřidávají. Škoda, že vynikající bonusové písně Eraser, Tilt a Abnegation se nedostali na album, kdyby nahradili ty nejhorší a nejméně výrazné kousky (Mirror's Truth, Sober & Irrelevant, Drenched in fear), vytáhlo by to mé hodnocení určitě tak na šest bodů. 5 bodů právě díky bonusům.
I po letech si ho obcas poustim a stale jej zeru :-)
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Album, ktoré má svoje klady i zápory. Pozitíva však predsa len prevažujú.
Príjemný posluch. Mne sa spev veľmi páči. Najväčšie pecky - I Am The Highway, Delight And Angers, Condemned..... ale na druhú stranu je tu aj veľa vaty, takže to rapídne znižuje moje hodnotenie
-bez slovního hodnocení-
Ako tvrdý rock až metal pre rádiá je to viac než slušné, death metal to nie je už roky.
No jo. Kde jsou ty časy, kdy natáčeli opravdu skvostná díla. Ale někdy mi poslech tohohle alba sedne, takže za sedum koulí.
-bez slovního hodnocení-
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.