NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
podla mojho skromneho nazoru metallica prekrocila svoj tien a vydala sa na spravnu cestu. album ma par vynimocnych strhujucich skladieb a obzvlast skvely zvuk. myslim ze v tomto roku nadalej ostane TESTAMENT na vysinach na ktory tento album nedosiahne, ale metallica nesklamala. uz sa tesim na novy album od zboznovanych slayer a kreator :-). urcite skvele diela nahraju pestilence, atheist a cynic.
celkovo je to len slabý priemer, aj ked ide o navrat ku korenom tak sa nezbavim dojmu že to všetko som už niekde počul, chýba agresivita a priamočiarosť albumov master of puppets a ride a lightning. no mna to teda nejak extra nezaujalo a nudil som sa
Nič svetoborné, ale ani sa starouši nestrápnili ako minule. Je tam okrem velebených AJFA a eponymnosti počuť aj Load a St. Anger, čo kvitujem ako snahu neopičiť sa príliš okato po metalovej histórii. Osobne by som vyhodil Broken, Beat And Scarred a Cyanide a bol by z toho ako-tak klasický album Metallicy. No a k bicím Larsa Ulricha je zbytočné sa vyjadrovať - slabota slabota slabota. Takto sa dá bubnovať akurát tak pre Zuzku Smatanovú a nie thrash metal prvej kategórie!!! Ako plus hodnotím skvelé harmónie a neotrelé riffy. Nejak extra ma to za srdce nechytilo, ale vďaka bohu (prípadne iným prvotným hýbateľom:-) aj za to...
je to dobre...nemám výhradu k ani jednej skladbe stačilo by trochu skrátiť skladby a bolo by to ešte lepšie...ale prekvapili to treba uznať...a v niektorych pasážach je počuť aj Load čo je super.
Začiatok dobrý, ale do konca ten album málokedy dopočúvam
Vcera som si album kupil a vobec nelutujem. Je to silne, naslapane, melodicke...skratka Metallica v starej dobrej forme. Album posobi komplexne s vybornym zvukom a ani obcasne male preslapy (Unforgiven III som doposial nejak nepochopil) mi vobec nevadia.
oldskuul ;-) edit: povodne 7,5, nakoniec za 8. Stale ma to totiz bavi. napriek vsetkemu negativnemu.
V podstatě je to směska toho co vydali převážně od AJFA až doposud, některý vyhrávky dokonce z Mastera a co je horší, některý kostry nových songů už tady byly a od starých hymen jsou na hony vzdáleny. Je třeba říct , že to co je v nich jako skvělý moment , je ve skutečnosti ten samý moment jen o dvaadvacet a víc let vydaný dříve. Další mínus jsou mnohdy zbytečně zpřelámaný přechody a snad nespočítatelný ubíjející vracečky, který nenechají mnohdy hodně dobře zahranou pasáž projet dál. Zvláštní při vědomí jejich dříve nepřekonatelnému umu ovládat právě toto. Plusy vidím ve snaze vrátit se k muzice, kterou kdysi ovládali mistrovsky.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
netreba komentar
Strašně nudný, dlouhý a bez nápadu. Skladby mají něco kolem 8. minut a přitom se tam opakuje pořád dokola stejný motiv. Metallica tímto albem jenom potvrdila, že minulé, taktéž velmi špatné album, nebyla náhoda. Normálně bych dal tak 4, ale kvůli takovým vysokým známkám (nezaslouženým) dávám co nejmíň jde, abych trošku snížil průměr.
Čekal jsem větší průser, ale nakonec je to aspoň lepší jak St. Anger. Jinak zvuk je místy až za hranicí poslouchatelnosti a bicí jsou zvukově také otřesné. S Ride, Master a Justice bych to nesrovnával ani náhodou! Proč se pořád snaží znít tak zbytečně "surově"? A některé riffy jsou až k popukání... fakt, nemohu si pomoct.
-bez slovního hodnocení-
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.